Nikoli Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ale orgány činné v trestním řízení by měly konat ve věci nenávistných sdělení, které zveřejnila redaktorka České televize Nora Fridrichová na svém Twitteru 30. května. Poslanec Václav Klaus se v této věci obrátil na RRTV s dotazem na odborné, resp. správní, posouzení tohoto redaktorčina vyjádření: „Podle mě by celonárodní situaci zklidnila nějaká úleva voličům a dovoluji si navrhnout letenky zdarma pro 40+, do zemí mimo EU samozřejmě“. Podle jeho názoru se zjevně jedná o nenávistný výrok a výzvu k diskriminaci jedné konkrétní skupiny obyvatel (která volí jinak než paní redaktorka), a to od zaměstnankyně veřejnoprávního média věnující se „veřejnoprávní“ politické publicistice.

Členy RRTV proto požádal o odborné posouzení, zda považují takováto veřejná stanoviska pracovníka České televize za konformní vůči zákonu čl. 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání, popřípadě jiným zákonným úpravám, které berou v potaz při hodnocení audiovizuálního vysílání, a to jak soukromého, tak veřejnoprávního v ČR, což je předmětem jejich činnosti. Žádá také o zjištění, zda se Česká televize jako instituce od takovýchto vyjádření distancuje, popřípadě provedla nějaká pracovně-právní opatření, či nikoli. A rovněž po Radě pro rozhlasové a televizní vysílání chce odpověď na otázku, jaká pravidla má ČT pro své veřejně vlivné zaměstnance ohledně jejich mimopracovních veřejných prezentací.

Zákon dává radním oprávnění řešit jen to, co divák vidí na obrazovce

Advokát, odborník na mediální právo a zároveň dlouholetý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Daniel Novák předpokládá, že se radní budou Klausovým dopisem zabývat na svém příštím jednání za dva týdny. „Rada mu bude věnovat pozornost, stejně jako každému podnětu. To sdělení na Twitteru jsem nečetl, ale věc má dvě stránky. Jednak stránku trestněprávní, jestliže je to takhle pravda a redaktorka použila nenávistný výrok a výzvu k diskriminaci jedné konkrétní skupiny obyvatel, jak v dopise píše poslanec Václav Klaus, pak jde podle paragrafu 355 odstavce 1b Trestního zákoníku o hanobení pro politické přesvědčení, čili v takovém případě by měly konat orgány činné v trestním řízení,“ říká pro ParlamentníListy.cz advokát Daniel Novák.