V úvodu rozhovoru vysvětlil psychiatr rozdíl mezi potřebou a přáním. To definoval Aristoteles a existenci potřeb ilustroval Maslow. „Potřeby – biologické, psychosociální a duchovní – musejí být syceny, jinak organismus chátrá. Přání už jsou něčím navíc, něčím specifickým,“ napsal. A dodal, že přání naplňují pocit spokojenosti, až slasti. Je to prý vidět i na pokusech na krysách, kdy krysy mačkaly páčku k centru slasti tak dlouho, až pošly žízní. Honzák dodává, že obdobný je i osud narkomanů.

Po potřebách se Honzák dostává k hodnotám, jež každý z nás nějak vyznává. „Všichni máme nějakou svou osobní filozofii, která vysvětluje základní principy chodu světa, naše postavení v něm a též úkoly, zisky a nevýhody, které z toho plynou. Rozhodující roli hrají hodnoty, které uznáváme a jsme ochotni je obhajovat a směřovat k nim,“ napsal. K tomu doplnil přemýšlení o víře. Dle Honzáka jsou tu různé skupiny obyvatel, které něčemu věří, a jsou zde tací, co se kvůli odlišnostem ve své víře jsou schopni zabíjet.

Jelikož jsou lidé stejně jako ostatní primáti tvorové společenští, tak vytvářejí tlupy; na rozdíl od všech ostatních příbuzných však lidé společně provádějí rituály, a tak mohli vytvořit větší společenství: „kmeny, národy a národní státy s vládci a pravidly,“ napsal. Radkin Honzák dodal, že Joshua Greene v prý výborném dílu Moral Tribes napsal: „Za dlouhá desetitisíciletí společné existence druhu Homo Sapiens Sapiens jsme se nijak velkolepě, ale přece jen nějak naučili zvládat vztahy já–ty a já–my, ale naprosto neumíme jednat ve vztahu my–oni.“ „A já bych řekl typicky česky: my–voni,“ doplnil Radkin Honzák.

Svůj výrok Honzák doplňuje, že máme nadřazený až nepřátelský vztah k ostatním národům. Prý jsme též zamindrákovaní, pokud je to jiné společenství kvalitnější. „Neochota Čechů věnovat se čemukoliv jinému než okouzlujícím kvalitám vlastního pupku je enormní a nárůst nacionalismu v poslední době je alarmující,“ varoval.

Současná postmoderní doba doprovázená rostoucí globalizací nás dle Honzáka zavalila takovým množstvím nejistot a balastem informací, že se svět stal sice biologicky bezpečným, ale zcela chaotickým. Psychiatr si pak myslí, že informační smršť je třeba třídit, což je údajně náročné, díky čemuž vyhrál prostý režim ano×ne, platí×neplatí. „Z čehož plyne: migranti jsou nebezpeční, protože jsou agresivní, chamtiví, špinaví a zlí. Kdo říká něco jiného, je jejich agent,“ poznamenal Honzák.

Honzák v článku následně kritizoval média, jelikož údajně jejich smyslem není přivádět k lidem poctivé informace, ale mají přivádět zisk majitelovi daného média.

Míní, že lidský mozek je nastavený tak, aby se lépe prodávaly zprávy hororové než zprávy pozitivní. „Víc než zpráva, že babička došla z kostela v pohodě domů, upoutá titulek, že babičku přepadli, okradli, zbili, a pokud možno ještě znásilnili. Majitel může sledovat i další cíle, a tak se v jednom letošním březnovém dnu v Lidovkách dočteme, že Stalin byl genius a že hoaxy nechodí jen z Moskvy,“ ilustroval svůj poznatek.

Osobně si myslí, že lidský mozek raději přijímá tyto zprávy z biologických důvodů. Strach je dle Honzáka nejstarší emocí v historii Země. Vznikl údajně před 250 miliony lety v hlavách dinosaurů, odkud se měl přestěhovat do našich těl. Prý právě kvůli tomu se, díky použití této nejstarší emoce, vládcům skvěle manipuluje, kdy tedy dle Honzáka není problém vyvolat strach a ujistit lid, že vůdce nás ochrání, i když si to nebezpečí sám vymyslel. „Kolik blbečků je dodnes přesvědčeno, že před invazí migrantů nás zachránil sám pan prezident tím, že řekl, že sem nesmějí! A současný premiér, sám migrant ze Slovenska, mu při tom pomáhal, protože na vlastním příkladu viděl, jak mohou takoví migranti škodit zemi, do níž se vecpou,“ byl poněkud konkrétní.

• Rozhovor ke zhlédnutí ZDE

Po ilustraci využití strachu se psychiatr Honzák zaměřuje na reakce v mozku člověka. „A my dnes víme, že v mozku běhají neurochemické systémy, kde informace je přenášena molekulami neurotransmiterů. Každý už dlouho ví, že adrenalin je strůjcem poplachu, méně ale, že jeho blízký noradrenalin zajišťuje velkou část stresové reakce, serotonin je známý jako král veškeré chemie, oxytocin jako hormon důvěry, melatonin jako vládce spánku, GABA jako uklidňovač a dopamin jako molekula odměny pro „jádro odměny“ – nucleus accumbens,“ zasvětil nás Honzák do tajů enzymů a organické chemie.

Následně Honzák pokračoval dopaminem. Honzák tvrdí, že dopamin je významný jak pro učení, tak pro rozpoznávání toho, čeho si mozek bude všímat, a čeho ne. „Když je ho málo, pozornost je mdlá nebo těkající, jako je tomu u parkinsonismu nebo u dětí trpících ADHD. Když je ho naopak moc, řada nepodstatných věcí začne vystupovat jako zvlášť významná, hodná enormního zájmu, jak je tomu běžně u osob paranoidních,“ doplnil.