Kdeže jsou čisté ulice a ty doby bez poskvrny. Dnešní německá města jsou zcela odlišná, než byla před covidem. A to mají každoroční přísun tisíců migrantů, kteří by se podle úřadů měli zapojit do práce.
Bez chuti k práci
V ulicích Weidenu vidíte opuštěné celé domy a prázdné obchody a kanceláře. To není jen v jedné či dvou ulicích nebo někde na předměstí. Ale v historickém centru, v lukrativních místech. A podle místních jich přibývá přímo raketově.
„Na pomocné práce tady není téměř nikdo,“ stěžuje si důchodkyně Eleonora. „Já tomu přestávám rozumět. Máme tady statisíce migrantů, kteří pobírají dávky, o kterých se nám, důchodcům, ani nesnilo, ale nikdo ty lidi nedotlačí k práci na veřejnosti. Oni se stydí, berou to, že posluhují místním, což je pro ně neslýchané a odporné.“
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Mnozí místní se stydí o něčem podobném mluvit. Odpadající omítku na historických domech přecházejí mlčením nebo argumentují, že opravy jsou dnes velmi drahé a kolem toho je spousta byrokracie, povolení, i na barvu fasády musíte mít posudek a to trvá prý až několik let.
Že by někdo zvedl ze země papír, to už také není běžné. Běžné ale je, když mladí lidé odhazují odpadky rovnou na zem a nikoliv do prázdných nebo poloprázdných odpadkových košů. Nejde jen o papíry, ale třeba o plechovky od piva.
Němci ve své, ale cizí zemi
Nálada je pod bodem mrazu, i když venkovní teploty jsou ještě nad nulou. Tady se už nezdraví ono klasické bavorské Pozdrav pánbůh (čili Grüss Gott), ale spíše Guten Tag. Anebo nic, mlčky se přejde oslovení. To byste v nejbohatší spolkové zemi jen tak nečekali.
Minimální vánoční výzdoba. Ani na veřejných místech nejsou německé či unijní vlajky. Občas zahlédnete ukrajinskou, a to spíše na křesťanských budovách nebo v místech, kde žijí utečenci před válkou.
Neslyšíte křesťanské písně. Tím místní dávají na vědomí, že zdejší náboženství nechce být uzurpátorské, ale naopak, že respektují jiné, které přichází s uprchlíky z Blízkého východu i z Afriky. Přitom právě z „černého kontinentu“ by měli přicházet křesťané, kterých je tam nezanedbatelné množství a kteří mnohdy žijí v určitém bezpečnostním vakuu, ať se jedná třeba o Egypt nebo ještě více v Nigérii. Těch pár už tady dávno zapadlo v komunitě, chodí do kostela a není s nimi žádný problém.
„Je to tady smutné,“ konstatuje další Čech, jenž sem dorazil z Mariánských Lázní. „Jsme tady jako rodina, ale už sem tedy nikdy nepřijedeme. Děs běs. Takovéhle svátky, a místní jsou jako na rybí schůzi. Mlčí, oči dolů na zem, uhýbavé pohledy. Peklo. To jsem tedy neviděl. A přitom před pár lety to bylo úplně jiné, mělo smysl tady být i zaměstnán. Dnes bych tu ani za těch velkých eur – na rozdíl od nás – nedělal, nebo bych hned po práci práskl do koní a jel do bydliště do Čech.“
O ekonomické situaci, která se dotýká každého obyčejného občana, se už příliš na veřejnosti nediskutuje. Nehovoří se také o neúnosné situaci kolem úřadů, lékařů a sociálních služeb. „Na všechno jen čekáme. A pak přijde někdo cizí a má přednost,“ stěžuje si důchodce Hans. „To samé se školkami, zájmovými kroužky, tam všude mají cizinci přednost, a přitom neplatí nic nebo to za ně musí uhradit město. A když se jedná o malou obec, tak je to už na hraně jejího přežití. A ještě k tomu se na naše místní farmáře začínáme dívat jako na další nepřátele, kteří pracují na zničení planety,“ rozčiluje se.
Z technika masér určitě nebude
„Jestli se opravdu zavřou automobilky, bude to katastrofa obludných rozměrů,“ říká další Němec. „Nejen kvůli cizincům ve výrobě, ale taky – a to se moc neventiluje – že nenávratně přijdeme o odborníky, o techniky, které si můžeme vychovat až za dlouhé roky. A tihle nebudou chtít se přeškolit na zdravotní bratry nebo na pracovníky v sociálních službách, maséry a tak podobně. Ti jako první se svými rodinami prásknou do koní a půjdou tam, kde jim nabídnou dobré podmínky. Třeba do čínských automobilek na jihu Evropy, které začínají růst jako houby po dešti.“
Proto se zdejší odbory tak bouří. Na jedné straně se ruší tisíce pracovních míst, novotou vonící provozy se budou rušit – ale čínské automobilky začnou vyrábět ve východní a jižní Evropě, a to proto, aby se snížilo daňové zatížení automobilů. Rozhodnutí Evropské unie je podle lidí kontraproduktivní, jde na ruku Číně, a ne místním.
Optimismus došel…
To všechno jde hlavou místním lidem, kteří mají jiné starosti, než juchat pod vánočním stromkem. Do toho přišly tragické události v Magdeburku, který zas vzdušnou čarou není odtud tak nepřekonatelně daleko. Projíždějící vozy policistů nepřidají na jistotě, spíše naopak, jako připomenutí, že si člověk není jistý ani ve své zemi. „Kde jinde, než doma,“ konstatuje jedna mladá maminka. Ta si stěžuje na velké množství cizinců ve školní třídě. Kvůli tomu probíhá výuka velmi pomalu. O šikaně nechce hovořit, není to údajně tady tak zlé jako v jiných spolkových zemích. Ale rozdíly ve vzdělávání prý budou propastné.
Začalo to tak nevinně – návštěvou města v Bavorsku. Typický „ordung“, tedy pořádek, je pryč. A to ve všech směrech. „Němci se úplně zbláznili,“ konstatuje další Čech. „A to je po jejich průšvihách s válkami další nebetyčný problém. Přehnaně zelení, přehnaně ekonomicky otevření, přijímající nesmyslné tisíce lidí, kteří u nich stejně nikdy pracovat nebudou. Markami podporovali už Lenina, a jak to dopadlo. Pak přišel Adolf, a to byla další hrůza. Teď se snaží pomáhat Francii, která je před ekonomickým i politickým krachem. Chtějí ukázat světu, jak se má dělat zelená politika. A přitom se jim celý svět – kromě Bruselu – směje.“
Alternativa alternativně
Výsledkem jsou pak plakáty, vylepené po městě. Zdejší kancelář AfD je označena tak, že ji nepřehlédnete. Tak reagují na mimořádné parlamentní volby, vyhlášené premiérem Scholzem, který nedostal důvěru v Bundestagu vést Německo v dalších letech. Jako první na to, zdá se, zareagovala AfD, která byla prý připravena už před několika týdny. Lidé se před kanceláří zastavují, fotografují si kontakty na jednotlivé zdejší poslance. Nezaregistrovali jsme, že by vůči kanceláři byla mezi obyvatelstvem nějaká zvláštní zášť, což prý, podle místních, mainstreamová média nechtějí slyšet ani vidět.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Jsme na tom dnes lépe, pokud jde o migraci, než Němci?
autor: Václav Fiala
