„Odstraňte vepřín“, „Za důstojnou připomínku obětí holokaustu“, „Čekáme už více jak 40 let,“ s takovými nápisy na transparentech přišli někteří lidé na dnešní akci.
Akce se jako tradičně zúčastnil i předseda Výboru pro odškodnění romských obětí holocaustu Čeněk Růžička. „Dnešní akce je opět upozornění na to, že prasečák v místech, kde byl koncetrák, stát nesmí. My už se snažíme o to, aby zmizel, nějakých 30 roků. Jsme rádi, že nám pomáhají organizace jak z Čech, tak i ze zahraničí,“ uvedl Růžička s tím, že právě teď stojíme na místech, kde v dřívějších dobách koncentrační tábor stál. „Tady, jak stojíme, stála budova velitele tábora,“ poukázal Růžička s tím, že toto místo má velkou symboliku.
Protestovat proti tomu, aby v místech, kde stál za války koncentrační tábor, byl vepřín, přijeli lidé nejen z celých Čech, ale také z ciziny.
„Není nám z toho dobře, že je to tady. Když se uctívá místo v Terezíně, tak proč ne tady. Je nám to líto,“ řekla například Zuzana Kandrová z Krupky.
Byli tady i lidé z Maďarska nebo třeba i z Polska. „Všechna tato místa si zaslouží pietu. Podporujeme záměr odstranit odtud vepřín. Tady opravdu taková stavba nemá co dělat,“ řekl Pavol z Polska.
„Máme účastníky například z Maďarska, z Polska, z Irska, Holandska a dalších zemí. Ti přijeli na naše pozvání. V menším měřítku jsme dělali takovéto setkání už v roce 2014. Pro všechny to bylo silné setkání, takže teď každý z nich, kdo tu tenkrát byl, přivedl celou skupinu,“ uvedl mluvčí organizace Konexe Miroslav Brož.
Vepřín na místě koncentráku je ostuda
Akce se zúčastnil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Pro mne romský holocaust je stejně důležité téma jako židovský holocaust. Je to téma, které je u nás málo známé a mělo by být nejen připomínáno, ale i více zmapováno,“ řekl ministr s tím, že máme stále málo informací. „Další věc je, že pořád tu máme ostudu, spočívající v tom, že na tom samém místě, kde byl tábor v Letech, dnes je prasečí farma,“ řekl Robert Pelikán.
Odpověděl i na otázku, zda se podle něj tento problém, na který mnozí poukazují už desítky let, konečně vyřeší. „Trvá to už velmi dlouho. Já jsem z toho opravdu nešťastný a jako člen vlády se za to musím i trochu stydět. My jsme sice jako vláda už asi před dvěma lety uložili ministrům kultury a pro lidská práva, aby to vyřešili, aby zajistili odkup té farmy, ale dosud se to nestalo,“ řekl a poukázal i na další problém.
„Já jsem navštívil vnitřek toho areálu, tehdy společně s ministrem Babišem, a hovořili jsme s majitelem farmy. On má takové poměrně řekl bych velké oči a představy o tom, kolik chce za tu farmu. Myslím si, že o hodně více, než by bylo spravedlivé. Takže trochu to vázne na tom,“ vysvětlil Pelikán a promluvil i o krajním řešení. „Ale já si myslím, že jsou na to nástroje, že v nejhorším případě máme k dispozici vyvlastnění a že bychom se do toho měli pustit trochu vážněji,“ řekl ministr.
Zpoždění 24 let
Roztrpčený z toho, že vepřín stále stojí na místě, kde byl koncentrační tábor, je mluvčí organizace Konexe Miroslav Brož. „My jsme mluvili se zástupci majitelů prasečí farmy, oni nechápou, co se děje. Třeba běžný audit, který by odhadl cenu takového zemědělského podniku, trvá šest týdnů. Ten audit, který si zadala vláda, trvá snad už dvanáct měsíců. Také jsme se dozvěděli, že poslední jednání mezi vládou a mezi zástupci prasečí farmy proběhlo v červnu v roce 2016, to znamená před rokem. Takže my si myslíme, že vláda ve skutečnosti žádné odstranění prasečáku nepřipravuje, popřípadě dělá takové kroky, kterými budí dojem, že se něco děje, aby uchlácholila zahraniční instituce,“ řekl a i on promluvil o možnosti vyvlastnění objektu.
„Teď už to údajně odstraňují 24 let, česká vláda. Žádný posun v tom vidět není, 24 let o tom jednají a slibují. My si myslíme, že ve skutečnosti třeba šest týdnů by mohl trvat ten odhad, měsíc by mohlo trvat vyjednávání o ceně na základě toho odhadu, a potom pět dní demolice. Takže si myslíme, že teď to má tak 23 a půl roku zpoždění a představujeme si, že by to mohlo být hotové tak do těch tří měsíců, kdyby byla politická vůle, která není,“ dodal Brož.
Na dnešní akci se vyjádřil i prezident evropského antirasistického hnutí EGAM Benjamin Abtan. Ten uvedl, že Lety jsou mezinárodním symbolem neúcty k obětem holokaustu a zároveň také hanbou České republiky. „Situace má snadné řešení. Evropská unie musí zastavit dotace, které té prasečí farmě dává a majitelé farmy musí vyjít vstříc, protože důstojnost obětí holokaustu je víc než její zisk,“ vysvětlil rázně Benjamin Abtan.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora