„Lenku Bradáčovou do čela žebříčku dlouhodobě nominují její činy, odvaha a pracovitost, s jakou se pouští do největších tuzemských kauz, v nichž jde o propojení nejvyššího byznysu, politiky, lobbingu a stovek milionů, nebo spíše miliard korun,“ uvedl šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek. Zmiňuje například kauzy Davida Ratha, lobbisty Ivo Rittiga, Key Investments nebo prodeje OKD.

V první desítce převažují ženy v byznysu, političky jsou tam dvě. Jourová se na druhou příčku posunula z loňského čtvrtého místa. Na pátém místě pak skončila, stejně jako loni pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Časopis při sestavování žebříčku 75 nejvlivnějších žen vycházel z metodologie amerického Forbesu a spolu s dalšími odborníky sledoval po celý rok na 300 žen z různých oborů. V širším výběru byly majitelky firem, manažerky, ženy působící ve veřejné sféře, finančnictví či justici, redakční tým však sleduje i neziskový sektor, ženy z oblasti kultury, sportu či takzvané opinion leaders.

U majitelek firem redakce sleduje hospodářské výsledky firem, obrat, zisk, nové akvizice a porovnává je i několik let zpětně. „Přihlížíme k situaci v odvětví, v němž dotyčné působí, využíváme naši znalost z dění uvnitř firem. Počítáme objemy peněz, nad nimiž mají kontrolu a přímý vliv, jejich podíly ve firmách, ale i počet zaměstnanců, který pod ně spadá, nebo kolik zákazníků či spotřebitelů může jejich rozhodnutí přímo ovlivnit,“ uvedl Šimůnek.

V sekci politiky a veřejné správy posuzuje redakce pozice, reálné pravomoci a počet lidí i objem peněz, které rozhodnutí dotyčných žen mohou přímo ovlivnit. „Důležitým kritériem je pro nás i to, jak jsou tyto ženy ze svých funkcí odvolatelné a kdo všechno má přímý vliv na jejich rozhodování,“ dodal šéfredaktor.