„Když to celé shrnu, 95 procent dohody o odchodu a jejích protokolů je nyní vyřešeno,” prohlásila Mayová. Mimo jiné také naznačila, že by Velká Británie mohla žádat prodloužení přechodného období, sloužícího pro dojednají budoucích vztahů. Naznačila prodloužení i za prosinec 2020, který dosud navrhovala.

„Jsou určité omezené okolnosti, za kterých by bylo možné tvrdit, že prodloužení implementačního období by mohlo být vhodnější, pokud si budeme jistí, že to bude jen na krátkou dobu,” řekla Mayová parlamentu.

Premiérka se snažila utišit vášně mezi poslanci, a to především poté, co na unijním summitu dohoda opět nebyla dojednána. Kritiku premiérka ovšem sklízí z obou stran, jak ze strany euroskeptiků, tak těch, kteří jsou nakloněni zachování úzké vazby s EU. Mayová naopak zákonodárce vyzvala, aby ji podpořili v zásadní finální fázi jednání s Bruselem.

• Celá zprava zde

Británie má z EU odejít už 29. března. Ovšem dohodu o úplném Brexitu nelze vykonat kvůli severoirské hranici.  „Celkovou „rozvodovou dohodu” nelze uzavřít kvůli dlouhotrvajícímu sporu o takzvanou pojistku, která by zajistila „měkkou” neboli nyní snadno prostupnou severoirsko-irskou hranici i v případě, že nebude včas dohodnuta podoba budoucích obchodních vztahů mezi Británií a EU“, uvádí server Novinky.cz.

Šéfka britské vlády se postavila také odmítavě k přijetí návrhu EU, který zdůrazňuje, aby Severní Irsko zůstalo po brexitu součástí celní unie a  zbytek království, tedy Anglie, Wales a Skotsko, ji opustil. Evropská unie se nyní podle premiérky zabývá studiem britských návrhů na dočasnou celní unii mezi Británií a EU.

Premiérka současně vyloučila spekulace o tom, že by vláda měla podporovat druhé referendum. Statisíce lidí přitom v sobotu v Británii demonstrovaly, aby uspořádání vztahů s EU podléhalo referendu.