Schválení plánu na úsporu plynu je podle Bartušky zásadní. Hlavně proto, že se na něm shodla EU - s výjimkou Maďarska.

„Zda to bude stačit na příští zimu, uvidíme. Každopádně je tu ochota všech členských států se bránit,“ dodal.

Kalkulace o patnácti procentech jako dostačující úspoře jsou počítány na průměrnou zimu. O úspěchu akce tedy rozhodnou teploty v lednu a únoru.

Další změny, třeba návrat Německa k jaderné energii, o kterém se hovořilo, Bartuška neočekává. Alespoň ale u západních sousedů oceňuje „obrat v rétorice“. „Když jsem poslouchal německého ministra Roberta Habecka hovořit na Radě, bylo obdivuhodné, jakou sebereflexí Německo prošlo,“ pochvaloval si.

Německo energetický zmocněnec chválí hlavně za přehodnocení vztahu k Rusku.

Neruský plyn. Velký úkol

Novou evropskou doktrínu pak definoval lakonicky: „Buď bude neruský plyn, nebo nebude žádný.“

Podstatou dohody členských státu podle něj je vytlačování ruského plynu z Evropy. „Jedinou cestou jsou stabilní a věrohodní dodavatelé, kteří nás nebudou vydírat,“ sdělil. Pak se prý ceny plynu vrátí na loňskou úroveň.

Ceny energií v Česku podle něj ovlivňuje především cena zemního plynu. „Platí jednoduchý vzoreček, že cena elektřiny je zhruba dvojnásobek ceny zemního plynu plus čtyřicet procent emisní povolenky,“ počítal.

Německé jaderné elektrárny by nás tedy nevytrhly.

Kritickou energetickou situaci Václav Bartuška odhaduje na další tři roky, pak se prý stabilizuje.

„Nahrazujeme čtyřicet procent zemního plynu v Evropě. To je velký úkol. Věřím ale, že to budou tři zimy, které zvládneme,“ uklidňoval diváky České televize.