V úvodu promluvil ekonom Ondřej Schneider, podle něhož nebude důchodový systém, který se zrodil v padesátých letech minulého století, životaschopný ve dvacátých letech století jedenadvacátého. Pokud se budeme držet stávajícího modelu, budeme ze státního rozpočtu na důchod vydávat stále více. „Pro současné mladé lidi je velmi demotivující vidina, že ten důchod, který budou dostávat za 40 let, absolutně nebude odpovídat tomu, kolik do systému odvedli.“

Potůček vyzval všechny politiky v této zemi, aby si vyjasnili, kam chtějí české důchody do budoucna nasměrovat. Ve vysílání také zaznělo, že průměrný důchod je asi 11 tisíc korun, ale nejvyšší důchod v zemi je 110 tisíc korun. Nejnižší penze byla asi 3170 korun. V obecné rovině lze říci, že český důchodový systém je velmi solidární.

Niedermayer si posteskl nad tím, že předchozí pravicová vláda se pokusila český důchodový systém změnit, ale současná vláda zásadní změny zrušila, aniž by představila nějakou alternativu. „Docela hodně věcí proběhlo. Bohužel vláda řekla, že to, co bylo dohodnuto, neplatí. A rozhodla se zrušit ten druhý kapitálový pilíř, který měl snížit závislost lidí na tom státním systému. ... Když se rozhodnu něco zrušit, tak bych měl vědět, čím to nahradím,“ konstatoval.  

Profesor Potůček prozradil, že se v posledních téměř dvou letech pracovalo na jakémsi cestovním plánu důchodové reformy. „My jsem v tom roce a tři čtvrtě zformulovali několik zásadních otázek, na které potřebujeme odpovědi od politických stran a alespoň základní shodu na nich. ... První otázka je, jestli můžeme udržet stávající systém bez podstatných úprav,“ naznačil Potůček.

Pravice to zkoušela, levice to zhatila, konstatoval opakovaně Niedermayer

Podle Niedermayera je udržitelný i stávající důchodový systém, pokud si řekneme, že se bude do důchodu odcházet ve sto letech. Jinak se beze změn neobejdeme. Do roku 2030 prý můžeme být relativně v klidu, ale po tomto roce bude podstatně hůř. Tvrdí to alespoň Evropská unie, která si k tomu nechala zpracovat studii a přišla na to, že se ovlivňují důchodový systém a systém zdravotní péče. A to, jak ho máme nastavený v Česku, nám bude stačit do onoho roku 2030.  

„V případě zdravotnického systému máme velmi malou spoluúčast pacientů a byla tady snaha to změnit, ale sociální demokracie to změnila,“ konstatoval host. Pokud jde o důchodovou reformu, bylo by podle jeho názoru dobré vrátit se ke druhému důchodovému pilíři a motivovat lidi, aby si do něj spořili. Odpovědný člověk to udělá. „Podle mého je nejvíc sociálně necitlivé, když lidi přesvědčuju, že se o ně stát ve stáří postará, ačkoli vůbec není jisté, že na to jednou budeme mít,“ rýpnul si Niedermayer do levicových politiků.

Potůček nabídl jinou cestu. „Demografické změny povedou k tomu, že poměr mezi mladými a staršími lidmi nebude tak příznivý, takže politici budou nuceni zvýšit daňové a jiné odvody. Nebudou zatíženi jen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé,“ začal. Můžeme ale provést daňové změny, které nám pomohou. Výrazněji bychom měli zdaňovat majetek. Stejmě tak bychom měli sáhnout k daňové progresi, čili k jednoduchému principu: Pokud vyděláš víc než jiní, také zaplatíš podstatě víc na daních. „My máme v podstatě rovnou daň, a to je věc, kterou nevidíte v podstatě nikde v západní Evropě,“ doplnil.

Hosté se shodli na tom, že by měl existovat minimální starobní důchod

Niedermayer kontroval, že zvýšení majetkových daní pocítí např. majitelé nemovitostí na venkově, což není právě nejcitlivější. Pokud chceme opravdu něco zdaňovat, měli bychom lidem nechat více peněz, nechat je si rozhodnout, za co je utratí, a následně zdanit spotřebu. Současná vláda jde bohužel jinou cestou, když se snaží snižovat spotřební daně.

Oponent to ale znovu viděl jinak. Podle jeho názoru je třeba zaměstnavatele motivovat k tomu, aby zaměstnancům přispívali na jejich spoření. „Já jsem to nesledoval do detailů, ale matně si vzpomínám, že jeden ze senátorů navrhoval zvýšení provizí na úkor střadatelů. A nevím, jestli je to tam správná cesta,“ ozval se Niedermayer. Pokud jde o motivování zaměstnavatelů, podle europoslance to není správná cesta, protože to jen znovu prodraží práci.  

Hosté se shodli na tom, že by měl existovat minimální starobní důchod garantovaný státem, což by vedlo ke zvýšení daní. Potůček ale již vysvětlil, jak by tento problém řešil, např. zvýšením majetkových daní.

Upozornil také na to, že dosud platí zákon pravicové vlády, kdy se neustále odsouvá věková hranice odchodu do důchodu. Sám by byl pro to, aby vláda měnila strop odchodu do důchodu podle toho, jak se bude vyvíjet střední délka života. Posuzovat by se to mohlo třeba každých pět let. Niedernayxer s tím ale výrazně nesouhlasí. „Já se obávám, že se z toho stane velké politikům. Politici budou slibovat, že pokud budou vládnout, tak posun odchodu do důchodu nezmění,“ varoval europoslanec. Teď, když se ekonomice opět daří, bychom měli být velmi opatrní a nehazardovat se životem na dluh.