Letos je to padesát let, co se tento mladý student v horní části Václavského náměstí upálil na protest proti pokračující sovětské okupaci Československa zahájené invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Akci svolala iniciativa Milion chvilek pro demokracii, která je z loňského roku známá pořádáním řady protivládních demonstrací namířených zejména proti premiérovi a trestně stíhanému agentovi předlistopadové StB Andreji Babišovi. Včerejší akce za Palacha si ovšem udržela charakter tiché piety.

V úvodu manifestace se řečnilo. Vystoupil například biskup Václav Malý a posléze i disidentka a jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová.

Video: J. Kříž, H. Štembera

Malý mluvil o svobodě a Palachově odkazu. Němcová přidala reflexi na dobu totality.

Malý hovořil i o svědomí, které je „vnitřním hlasem“ člověka a které umožňuje člověku rozpoznat „faleš od pravdy“ a „nespravedlnost od spravedlnosti“. Svědomí je podle Malého obrovským darem. Jan Palach podle Malého ono svědomí měl. Biskup Malý mluvil i o vertikále lidského života, o tom, že člověk nemůže žít pouze v horizontále, ale rovněž se musí dívat i vzhůru; a Jan Palach podle Malého tuto vertikálu měl. „Buďme hrdými občany, nevyklízejme občanský prostor a tím nejlépe naplníme odkaz Jana Palacha,“ zakončil Malý.

Foto: Svíčky za Jana Palacha

„Musím se přiznat, že ta památka ve mně je stále tou hořící pochodní a nikdy nezapomenu na to, co udělal, a taky musím myslet na všechny rodiny dalších obětí. Se Zajícovými jsem se sama seznámila,“ uvedla Němcová s tím, že to pro všechny bylo neuvěřitelně těžké.

„Hodně dnes spoléhám na mladé lidi a jsem přesvědčena, že pokud budou přemýšlet, cítit a věřit ve svobodu a demokracii tak, jak v ni věřil Jan Palach, tak už nikdy nebudeme v situaci, že bychom se museli stydět za příslušnost k této společnosti, která je daná tím, že jsme se tady narodili, že jsme tu žili, že něco pamatujeme,“ uvedla Němcová s tím, že se lidé nemají nechat otrávit.   

Četlo se i kázání, které zaznělo před padesáti lety na Palachově pohřbu 25. ledna 1969.

Promítal se krátký film Ticho, doprovázený písní Bohdana Mikoláška Ticho, kterou složil po smrti Palacha. „Oheň, světlo dým, a krátký život s ním hořely dlouho a hořet budou dál. Plamen cizích vin a já dobře vím: Zemřel živý člověk a mrtví zůstali žít,“ znělo z nahrávky.

Krátkometrážní snímek zachycuje poslední dny Jana Palacha v nemocnici a rovněž i atmosféru doby krátce po jeho protestu a nálady lidí v následujících týdnech. Jedná se o unikátní výpověď doby.

Foto: Pietní věnce a svíce u místa, kde se před padesáti lety upálil Jan Palach

Od pietního místa, místa Palachova upálení, kde ještě předtím lidé pro připomínku Palachovy památky rozmístili svíce, následně dobrovolník spolku Milion chvilek přinesl hořící svíci a shromáždění lidé si od něj začali připalovat své vlastní.

Přibližně hodinu po zahájení shromáždění tak začal avizovaný pochod světel, kdy se průvod uctívající Palachův odkaz vydal směrem z Václavského náměstí dolů Rytířskou ulicí směrem k rektorátu Univerzity Karlovy, kde byla v tentýž den dopoledne odhalena nová Palachova pamětní deska (informovali jsme o tom zde).

Foto: Petní shromáždění za Jana Palacha na Václavském náměstí v Praze

Po krátké zastávce u rektorátu se průvod vydal dál na Staroměstské náměstí, kde pieta po kratších vystoupeních řečníků skončila.