Vědecký tým Evy Sykové v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu nemoci známé jako ALS. Od svých pacientů si za terapii kmenovými buňkami měl nechat vyplácet 150 tisíc korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná, vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění se navíc dosud nepodařilo prokázat.

Amyotrofická laterální skleróza (známá pod zkratkou ALS) je dosud nevyléčitelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají.

Celý text je ZDE

O zmírnění průběhu nemoci se pokouší klinická studie čili novátorský výzkum aplikovaný přímo na pacienty, kteří jsou ochotní vyzkoušet i nové postupy. V motolské nemocnici ho provádí Ústav experimentální medicíny Akademie věd vedený známou vědkyní, lékařkou a senátorkou Evou Sykovou.

Zvířata po léčbě prý přežívají déle

Expertní tým, který v motolských sálech zastupují neurologové Martin Bojar a Aleš Homola, nemocným odebírá kmenové buňky z kostní dřeně a po kultivaci je vrací zpět do mozkomíšního moku. Na vzorku šestadvaceti nemocných, který do klinické studie vstoupil, tak ověřuje, zda je použití kmenových buněk bezpečné a jestli má šanci průběh nemoci zmírnit.

„Máme výsledky na zvířatech, které ukazují, že přežívají mnohem déle, že vznikají morfologické změny a že se zachrání buňky v míše, které při amyotrofické laterální skleróze umírají,“ prohlásila Eva Syková loni v listopadu. „U některých pacientů se ukazovalo zpomalení (průběhu nemoci) řádově v měsících.“

Účinnost věda zatím nepotvrdila

Významní představitelé vědecké obce ovšem zdůrazňují, že účinnost kmenových buněk světová věda dosud nepotvrdila.

Protože se jedná o experimentální studii s neověřenými výsledky, musí motolská nemocnice kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma. „Zákon hovoří, že subjekt klinického hodnocení, tedy pacient, neplatí za svou účast v klinickém hodnocení,“ potvrzuje ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

Jak se ale podařilo zjistit pořadu Reportéři ČT, tým vědkyně Evy Sykové si přesto nechal za účast na studii od pacientů platit – i víc než sto padesát tisíc korun za jednoho. Platbu za terapii kmenovými buňkami České televizi potvrdil například Petr David z Tachova, jehož žena Jaroslava na ALS zemřela před třemi lety a do výzkumu byla zařazená jako jedna z prvních v roce 2012.

Motolská nemocnice podá žalobu

Se štábem České televize odmítl Martin Bojar komunikovat s tím, že je na horách. K případu se nechtěla vyjádřit ani Eva Syková, v Senátu nebyla k zastižení a na zaslané otázky neodpověděla.

Znepokojení nicméně zaznívá od vedení motolské nemocnice, pod jejíž střechou celý výzkum probíhá.

„Jestli tomu tak skutečně bylo, tak je to jednání, které poškozuje dobré jméno nemocnice, je v rozporu s etickými normami a do jisté míry se týká i charakteru trestního práva. Pokud se to prokáže, je tu jednoduché řešení: Konec,“ prohlásil na adresu lékařů Bojara a Homoly ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. „Bude se muset zjistit, jestli takových případů bude víc. Rovnou signalizuju, že nemocnice bude podávat žalobu na poškození dobrého jména.“

Ústav experimentální medicíny popírá, že by si klienti museli za účast v klinické studii platit. Finanční prostředky měly pocházet nejprve z grantu motolské nemocnice, pak z darů a přispěl i spolek Buněčná terapie.

„Do spolku se přijímaly dary i od pacientů nebo jejich příbuzných, ale ty byly pouze na výzkum. Mohlo se tak stát u pacientů, s nimiž se nesprávně komunikovalo, protože na výrobu buněk nebyly peníze a pacienty do studie již lékaři v Motole zařadili. Tito pacienti nechtěli za žádnou cenu čekat a prosili o aplikaci buněk za každou cenu,“ uvedl Ústav po odvysílání reportáže ve své tiskové zprávě.