Rozhodnutí NSS navazuje na nedávný verdikt v jiné kauze, podle kterého nelze vládní rozhodnutí o počtu služebních a pracovních míst ve státní správě přímo napadnout správní žalobou. Soudy se jím ale mohou zabývat jako podkladovým aktem, když řeší například žaloby úředníků odvolaných či přeřazených na základě takzvané systemizace.

Ve stejné situaci se ocitl i Závodský. „Samostatně přezkoumatelným rozhodnutím je až následné odvolání ze služebního místa. V rámci jeho přezkumu je možný přezkum zákonnosti systemizace či změny organizační struktury,“ stojí v novém rozhodnutí NSS.

Systemizace nemůže být podle NSS vzhledem ke své povaze nezákonným zásahem. Správní soudy mohou zasahovat až tehdy, dojde-li k přímému zásahu do práv a povinností konkrétních lidí. Státní zaměstnanec ale není odvolán schválením systemizace vládou, ale až následně ve správním řízení.

Závodský se stal náměstkem v roce 2015. Řídil sekci, pod kterou spadaly například loterie, legislativa a zadávání veřejných zakázek. Ministrem financí byl tehdy Andrej Babiš (ANO). Na sklonku roku 2017 vláda při opakovaných úpravách organizační struktury Závodského místo zrušila. Státní tajemník jej následně odvolal ze služebního místa. Babiš byl tehdy už premiérem.

Se žalobou proti rozhodnutí vlády Závodský u Městského soudu v Praze neuspěl. V následující kasační stížnosti nesouhlasil se závěrem pražského soudu, podle kterého bylo přímým zásahem do Závodského práv až rozhodnutí o odvolání ze služebního místa, a nikoliv už zrušení daného místa rozhodnutím vlády.

Závodský ve stížnosti uváděl, že státní zaměstnanec má nejen povinnost, ale i právo službu vykonávat, a má také právo na vytvoření podmínek pro výkon služby. Pokud je však místo zrušeno, pak nemůže fakticky ani vykonávat službu, ani naplňovat své právo a povinnosti.