„Majetková přiznání budou vyplňovat všichni, jen některé údaje budou neveřejné,“ řekla za předkladatele k obsahu novely poslankyně STAN Věra Kovářová. „Snažíme se zachovat kontrolu a omezit šmírování,“ uvedl lidovec Ondřej Benešík.

Sněmovna odmítla návrh poslance Patrika Nachera (ANO), podle něhož by lidé mohli v centrálním registru nahlížet do majetkových přiznání některých obecních politiků jen na základě individuální žádosti. Dolní parlamentní komora neschválila ani další Nacherovu úpravu, podle níž by politici měli přímo ze zákona o střetu zájmů právo na informaci o tom, kdo o údaje o nich žádal.

Právě o tyto úpravy poslanci svedli největší argumentační bitvu. Proti Nacherovým návrhům se postavili jak ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO), tak Piráti. Ti namítali, že úpravy by přinesly jen zvýšenou byrokracii a nezabránily by vytváření nekontrolovatelných databází údajů z přiznání, do nichž bude anonymní přístup. Podle zastánců těchto úprav ale ke starostům nelze přistupovat automaticky jako ke sprostým podezřelým. Kovářová připomněla, že už nyní se mohou lidé dozvědět automaticky jednou ročně, kdo se o ně zajímal v základních registrech, pokud mají datovou schránku.

Důvodem přijatých změn byla snaha zabránit odlivu uchazečů o místa v zastupitelstvech, který podle zástupců samospráv hrozí zejména v malých obcích při podzimních komunálních volbách. Změnu chtěly například Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

Neveřejné by měly být všechny údaje o závazcích a movitých věcech. Komunální politici by tak zveřejňovali data o příjmech, nemovitostech, cenných papírech a podílech ve firmách. V případě obecních politiků, kteří nejsou za výkon funkce placeni, by s výjimkou zastupitelů statutárních měst včetně Prahy nebyly veřejné údaje o příjmech a majetkových výhodách.