Loni v dubnu bylo se členstvím v EU spokojeno 26 procent dotázaných a nespokojeno 34 procent. K neutrálnímu postoji se tehdy přiklonilo 37 procent lidí. Dosud nejvíce od vstupu Česka do EU počátkem května 2004 byli Češi spokojeni se členstvím v EU v letech 2008 a 2009, takových tehdy byly dvě pětiny. Nespokojenost se členstvím byla největší v dubnu 2012. „Svou nespokojenost tehdy vyjádřilo 41 procent dotázaných. Od té doby podíl nespokojených klesá," podotkli autoři průzkumu.

Nejen občanem ČR, ale i EU, se letos v dubnu cítilo 53 procent obyvatel, o dva procentní body víc než před rokem. Naopak víc než dvě pětiny lidí občanskou příslušnost k EU necítí nikdy. „Po nárůstu podílu těch, kteří se nikdy necítí být občany EU v roce 2012, došlo v roce 2013 a v aktuálním šetření opětovně k poklesu a aktuální údaje jsou tak podobné těm z let 2005 až 2009," uvedlo CVVM. O dva procentní body na 31 procent vzrostl od loňska také podíl těch, kteří jsou na občanství EU hrdí. Převažující postoj je však odlišný, téměř tři z pěti Čechů hrdost letos v dubnu nepociťovali.

Nejvíce spokojení se členstvím v EU i hrdí na občanskou příslušnost k Unii jsou mladí lidé do 29 let. Nespokojenost se zvyšuje a hrdost klesá s rostoucím věkem. Z hlediska politické orientace jsou častěji s členstvím v EU spokojeni a na občanství hrdi lidé hlásící se k pravici, naopak stoupenci levice jsou spíš nespokojení.

Lidé si myslí, že členství v EU nám přináší více byrokracie

V rámci nabídnutých výroků lidé nejčastěji souhlasili s tím, že členství v EU přináší nárůst byrokracie a zřizování zbytečných úřadů. Jako negativní víc než polovina dotázaných viděla také omezování evropskými zákony, příliš velký vliv EU na českou politiku a odchod kvalifikovaných lidí za prací do jiných zemí EU. „Mezi klady členství podle převažujícího podílu českých občanů patří lepší možnosti studovat, pracovat a žít v zemích EU, přísun evropských dotací, zajištění větší vojenské bezpečnosti a vzrůst prestiže ČR ve světě," napsali autoři průzkumu.

U české veřejnosti podle CVVM celkově převažuje přesvědčení o prospěšnosti evropské integrace. Jako prospěšná je nejsilněji vnímána integrace v oblasti obrany, ekologie a kultury. O prospěšnosti hospodářské integrace je přesvědčeno 53 procent dotázaných. Nejskeptičtěji je hodnocena integrace v oblasti politiky, i zde však převažuje pozitivní hodnocení nad negativním.

Průzkum také zjišťoval, jak lidé vnímají prosazování různých hodnot v EU. Podle většiny dotázaných se v EU prosazují hodnoty demokracie, spolupráce, solidarity a tolerance. Méně než polovina se naproti tomu vyjádřila tak, že v EU je uplatňována spravedlnost a rovnost.

CVVM se v průzkumu mezi 7. a 14. dubnem dotazovalo 1027 lidí ve věku od 15 let.

• Kompletní zpráva CVVM