Le Drian naznačil, že může jít jak o přímou podporu a zapojení do operací v Sýrii a Iráku, tak o převzetí části úkolů, které francouzské jednotky nyní plní jinde ve světě.

Právě tak vidí nejpravděpodobnější možný český příspěvek ministr obrany Martin Stropnický. V africkém Mali totiž v operaci EU čeští vojáci působí společně s Francouzi. Český kontingent by tam podle Stropnického mělo být možné rozšířit a francouzská strana by tak mohla své vojáky využít jinak.

Stropnický před novináři připomněl také zkušené české vojenské zdravotníky a protichemické specialisty, o nichž by Praha zřejmě uvažovala jako o svém příspěvku ve chvíli, kdy by se realitou stala nějaká forma dosud jen teoretické pozemní operace v Sýrii či v Iráku.

„Česká republika je a bude s Francií solidární. Poskytneme podporu podle konkrétních francouzských požadavků a podle našich možností,“ sdělil ČTK český premiér Bohuslav Sobotka. V České televizi následně uvedl, že budou pravděpodobně následovat bilaterální jednání mezi Francií a ostatními zeměmi unie o konkrétních požadavcích.

Premiér: Můžeme navýšit počet našich vojáků

Česko podle Sobotky může Francii pomoci ve zpravodajské oblasti, tedy sdílením informací tajných služeb, i vojensky. „Můžeme lépe koordinovat postup v misích, kterých se účastní čeští i francouzští vojáci. Aktuálně třeba mise v Mali, která bojuje proti terorismu. Můžeme například navýšit počet našich vojáků, Francie bude moci snížit počet vojáků, a přesunout je někam, kde je více potřebuje,“ řekl premiér České televizi. Navýšení bude podle něj možné v řádu desítek vojáků.

Francie už po pátečních útocích, které vzaly život 129 lidem, zintenzivnila letecké operace proti pozicím Islámského státu (IS) v Sýrii. Právě tato organizace se k pařížským atentátům přihlásila. Do oblasti míří francouzská letadlová loď. Prezident Francois Hollande také vyzval ke vzniku široké mezinárodní koalice, která by proti IS bojovala.

Francouzský ministr Le Drian dnes také zdůraznil, že už samotný jednomyslný souhlas evropských partnerů s francouzským požadavkem je jasným politickým signálem. Paříž podle něj začne s partnery z EU o konkrétní podobě pomoci jednat už v příštích hodinách. Le Drian připomněl rozsáhlé francouzské zapojení do operací v různých částech Afriky a potřebu posílit operace v Sýrii i chránit vlastní území. „Řekl jsem svým partnerům, že to nemůžeme dělat všechno sami,“ připustil.

„Všichni to berou jako útok na Evropu, na evropský způsob života a také se podle toho chtějí zachovat,“ popsal atmosféru na jednání v Bruselu Stropnický.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová řekla, že po dnešním ministerském souhlasu už k aktivaci příslušné části unijní smlouvy není třeba nějaké další formální schvalování. „Neznamená to misi či operaci v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP). Znamená to bilaterální pomoc a podporu, kterou může EU koordinovat, pokud to bude užitečné a nutné,“ vysvětlila.

Text příslušného sedmého paragrafu 42. článku Lisabonské smlouvy uvádí, že „pokud se členský stát stane na svém území terčem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci“.