Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok. Stejnou motivaci ke zvýšení ceny roční známky měl i Kolovratník. Vláda ovšem nechala cenu známky beze změny.

Předloha by také od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan.

Vozidla na zkapalněný ropný plyn novela nezvýhodňuje a někteří poslanci včetně Vojtěcha Munzara (ODS) to navrhli zrušit, přestože nezískali podporu v hospodářském výboru dolní komory. Ministerstvo dopravy k tomu již dříve uvedlo, že vozidel na LPG je tolik, že jejich zvýhodnění by výrazně zasáhlo do příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury.

V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Počet elektromobilů by se měl ale podle představ státu zvyšovat. Podle odhadu ministerstva dopravy bude v roce 2020 v Česku asi 17.000 vozidel na elektřinu. Automobilů na plyn je evidováno asi 18.000, počet by mohl vzrůst na 50.000.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.