Vyhlášený stav legislativní nouze ještě musí dolní komora potvrdit. Umožní sněmovní přijetí předlohy za jediný den. Před tím ji posoudí hospodářský výbor.

Cenové stropy se budou podle novely lišit podle jednotlivých výrobních technologií, budou od 70 eur (asi 1700 Kč) pro jadernou energetiku do 240 eur (zhruba 5850 Kč) u elektřiny vyrobené z plynného paliva z biomasy za megawatthodinu. Odvodu nemají podléhat mimo jiné výrobci s výkonem zdroje do jedné megawatthodiny včetně. Odvody na výrobce dopadnou podle předlohy od letošního prosince do konce příštího roku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve zdůraznil, že odvod z ceny elektřiny nad cenovým stropem bude daňově uznatelným nákladem, takže se o něj sníží i část zisku firem, která by jinak podléhala dani z mimořádných zisků nově zaváděné od ledna. Odvod podle důvodové zprávy "stojí vedle" daně z mimořádných zisků, oba nástroje se doplňují a ovlivňují. "Čím vyšší je efekt zastropování, tím menší váhu má daň z neočekávaných zisků," stojí ve zdůvodnění.

Odvody by měly podle předpokladů vynést státu příští rok 80 miliard korun. Očekávaný příjem z daně z mimořádných zisků 85 miliard by se zavedením cenových stropů měl snížit o 40 miliard korun, vyplývá ze zdůvodnění energetické novely. Stát by tak mohl získat z obou nástrojů 125 miliard korun, přičemž původní odhady činily 100 miliard korun.

Energetická novela vyvolala pochyby kvůli možnému dvojímu zdanění energetických firem. Například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v připomínce psala s odkazem na verdikty Ústavního soudu o "rdousícím účinku". "Navrhovaná úprava ve spojení s navrhovanou úpravou daně z neočekávaných zisků má potenciál konfiskačních dopadů na energetický sektor," uvedla konfederace. Kabinet předlohu poslal do Sněmovny v upravené podobě a tvrdí, že "respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu".