Cílem České národní banky bylo především zabránit deflaci, tedy absolutnímu meziročnímu poklesu cenové hladiny v ekonomice. Například kdyby lidé neukládali své peníze do bank, investoři by následně nehledali nové příležitosti, firmy by neměly odbyt, snižovaly by spotřebu a propouštěly. „Dojde vlastně k tomu, že všichni relativně chudnou,“ vysvětlil.

Mezi hlasité kritiky intervence ČNB patří bývalý prezident Václav Klaus i ten současný, Miloš Zeman. Oba dva argumentují tím, že hrozby deflací jsou nesmyslné. Podle Lízala se ale opírali o současnou měnovou politiku, která je však prý už minulostí, protože se utvářela před rokem. „Z hlediska ekonomického výhledu doma i v zahraničí nám vycházelo, že ceny půjdou v záporu, tedy do deflace, a to už příští rok,“ obhajoval postoj svůj i ČNB. Dalším problémem deflace je prý i hrozba deflační spirály, v níž by se země mohla ocitnout a z níž je těžké se dostat.

Lidé zásahu ČNB nevěří

„Ale co když vám to nevyjde a lidé na tom budou hůře?“ obořil se na něj jeden z diváků. Lízal odvětil, že zatímco střednědobé předpovědi jsou poměrně spolehlivé, u dlouhodobých je riziko samozřejmě vyšší. Dle jeho slov se ale ČNB snaží dělat měnovou politiku tak, aby dostála svému mandátu, tedy nízké inflaci. „Nějaké katastrofy vyloučit nemůžu, ale jsem schopen říci, že pokud se situace v Evropě bude vyvíjet tak jako doposud, budeme tam, kde chceme být,“ věří.

Rozzlobení diváci ale volali do pořadu dále. Jeden z nich Lízalovi vyčetl, že kvůli ČNB se opět navýší ceny za mobilní a bankovní služby, které už se pomalu snižovaly na úroveň ostatních zemí Evropské unie. Další pak nevěřil jeho slovům o navyšování počtu pracovních míst. Lízal se bránil, že tento krok má mimo jiné i vyburcovat českého zákazníka, aby upřednostnil české výrobky. „České zboží je kvalitní, zákazník přesto většinou obvykle preferuje z neznámého důvodu zahraniční. Utrácet peníze za české zboží představuje pomoc české ekonomice,“ uvedl s tím, že exportní firmy zřejmě skutečně utvoří nová pracovní místa, protože ušetří. A peníze prý přijdou i z kapes turistů, kteří, i když utratí stejně, bude to mít větší efekt než doposud.

U ostatních prorůstových opatření, například negativních úrokových sazeb, si podle Lízala nebyli členové bankovní rady jisti, že přišly dostatečně včas. „Můžete jít do záporu jen lehce, v opačném případě by všichni vybrali peníze z bank a zkolaboval by celý systém. Problémem je, že tento postup by vůbec nemusel stačit,“ podotkl.

Svůj optimismus ale Lízal ztratil během diskuze nad tématem přijetí eura. Podle něj totiž doba, kdy nebyly velké fiskální deficity, byla pro jeho přijetí ideální. Taková situace však nastala prý před hodně dlouhou dobou a není vůbec jisté, kdy se bude opakovat. „To je věštění z křišťálové koule,“ povzdychl si. Záleží prý, zda se podaří stabilizovat české fiskální rozpočty a jak se bude nadále vyvíjet situace v Evropě. Ta totiž podle jeho názoru buď problémy neřeší vůbec, nebo pomalu.