Zdá se, že oblast zahrnující hlavní město Berlín jako magnet přitahuje nejen oficiální investory, ale též „šarlatány s projekty“. Jde tu – jako ostatně i v jiných zemích – samozřejmě o odliv finančních prostředků, „vytáhnutí“ peněz pro své kamarádíčky nebo přihrávání zakázek, pozemků a podobně.

Když květiny nevoní, ale hořknou…

Takovým hezkým příkladem je projekt květinových termálních lázní ve městě Werder. To se upsalo k projektu za 18 milionů eur s dokončením v roce 2012. Jak šel čas, stavba si vyžádala už 25 milionů eur. Akciovka, která tento vydařený projekt realizuje, požaduje od města 21 milionů eur a dala Werder k soudu. Do současné doby není jasné, kdo bude hradit zvýšené náklady. Starostka města za CDU sice hovoří o udržení projektu, ale zatím se toho moc neděje. Město usiluje o odprodej projektu – zájem sice projevilo šest subjektů, které by dofinancovaly stavbu a samozřejmě ji následně provozovaly, ale realita je zatím taková, že stavba zůstává otevřena. SPD už nechce nijak experimentovat a ráda by areál viděla jako areál pro sport, zábavu a zdraví, a nikoliv experimentální, navenek bombastický, ale ve skutečnosti nefunkční projekt. Otevření, chystané na příští rok, zřejmě nebude. V tichosti se hovoří o roku 2019, a jak uvádí Potsdamer Nachrichten, na velkolepé prostory pro opalování a nesmyslně položené bazénky je už nyní třeba zapomenout.

Určitě se nebudeme divit, že město oponuje zprávě výše zmíněného Sdružení a není nijak nadšeno, že je zaneseno do jeho „černé knihy“. Tedy žádných 21 milionů eur, ale jen 16,2. To prý spočítali nějací renomovaní odborníci na lázeňství.

Zachráněné ještěrky. Náklady? Několik tisíc eur za kus…

Dalším příkladem dobrého vyhazování peněz daňových poplatníků je Marína v Teltowě. Rozpočet na stavbu přístavů pro malé rekreační loďky, čluny či jachting byl 5,3 milionů eur. Neměly chybět doky, gastronomické zázemí a tak dále a tak podobně. Bumbrlíček už narostl do sumičky 14,6 milionů. Prvním problémem byla kontaminovaná zemina, se kterou se při stavebních pracích jaksi nepočítalo, že tam bude. Trochu to připomíná základy nového plzeňského divadla, kde se také nevědělo, „kam s ní“ a ukládala se porůznu i přes protesty obcí. Vraťme se však k Berlínu. Teltowský kanál je podle Sdružení německých daňových poplatníků jen velmi slabě využíván a projekt není zrovna ten, který by mu dal nějaký řádný startovací impuls. Na problém již v roce 2015 upozornila televize RTL, kde se dokonce hovořilo o tom, že lidem je z toho na zvracení. Hezké je, že 10 000 čtverečních metrů pozemku koupilo město od soukromého vlastníka, ovšem zapomnělo se, že oblast je již z doby bývalé NDR kontaminována průmyslovými odpady, struskou a rozpouštědly z bývalé endérácké betonárky. Hovořilo se jen o jakýchsi naplaveninách.
Rádoby ekology jistě potěšíme, že na záchranu, přesazení celkem 19 ještěrek se vynaložilo 80 000 eur, což je něco přes 4000 eur na jedno toto roztomilé zvířátko. (https://www.morgenpost.de/brandenburg/article207538409/Teltows-Hafenprojekt-wird-dreimal-teurer-als-geplant.html). Tak trochu napadá asociace s tunelem dálnice D5 pod vrchem Valík u Plzně, tam se ovšem točily jiné peníze! Jak vše v braniborském Teltowě dopadne, se neví, vize se pomalu rozpouští v mlhách zdejších plavebních kanálů.

Biosféra: žrout energie

Třetím sporným projektem je Biosféra v Postupimi. Ta již je v provozu a chlubí se s ní kde kdo. Na druhé straně, jak upozorňuje organizace daňových poplatníků, provoz této – na rozdíl od předcházejících projektů – poměrně účelové stavby však je dalším finančním Bumbrlíčkem. Haly „požírají“ ročně 1,5 milionu eur. Především energetická náročnost je tu velmi vysoká. Jak se zdá, při plánování to ale nikomu nijak nevadilo. Jak se objevuje v komentářích na sociálních sítích, stalo se tak ještě před souhlasem s odstavením jaderných elektráren a Německo je hrdé na tisíce větrníků, které podle renomovaných oborníků, až se opravdu začnou řádně točit, zkolabuje přenosová síť (mimochodem vedená přes naši republiku) a nastane blackout.

Zdá se, že i u nás by bylo dobré v krajích vydat takovou černou knihu. Vedle červených ekologických knih (se stále se rozrůstajícími seznamy ohrožených rostlin a živočichů) by to bylo též zajímavé čtivo a možná i poučení pro lecjaký „ROP“…

• Bližší informace o organizaci najdete zde