Czernin v rozhovoru pro oficiální časopis Senátu uvedl, že po začátku ruské invaze na Ukrajinu si západní lídři konečně uvědomili, že je Rusko nebezpečím pro celý demokratický svět. „Mám-li parafrázovat slova Václava Havla, tak problémem současného Ruska je, že neví, kde jeho hranice začínají a kde končí. Tak to bylo vždycky. Krym Putin okupuje už od roku 2014, maska skrývající jeho skutečné ambice spadla už dávno před loňskou invazí. Mnoho lidí na Západě bylo ve vztahu k Rusku naivních. Dnes jsou na světě karty rozdány lícem nahoru. Vidíme, kde začínají a končí hranice svobody. Nechceme-li, aby se diktatura a tyranie šířily dále, pak je naší povinností Ukrajině pomáhat,“ má jasno Czernin.

Tato naivita prý byla dlouhodobě přítomna i v České republice, zejména za éry prezidenta Miloše Zemana. „Za předešlého prezidenta Zemana byl náš přístup dlouho skoro až vazalský. Vždyť ruští agenti spáchali ve Vrběticích útok a sabotáž už v roce 2014! A přitom jsme věděli, že Rusko na našem území dlouhodobě pracovalo proti zájmům České republiky, a to prostřednictvím svého přebujelého diplomatického sboru. Vždyť řada diplomatů byla prokazatelně důstojníky ruských tajných služeb. Dlouhodobě jsem vyzýval k tomu, aby byli vyhoštěni. Aktivnější bychom měli být také v oblasti vymáhání sankcí. Na území České republiky je ruský majetek v hodnotě stovek miliard korun. Patří-li lidem ze sankčních seznamů, pak je namístě zvážit další kroky,“ tvrdí místopředseda Senátu, že aktuální diplomatické vazby jsou stejně na bodu mrazu a Česká republika by mohla být vůči ruskému majetku tvrdší.

Senát podle Czernina zareagoval na ruskou agresi dobře a okamžitě vyjádřil podporu Ukrajiny nejen slovy, ale i činy. „Senát od začátku konfliktu stojí pevně za Ukrajinou a Rusko pokládá za nejvýznamnější hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Ostatně právě proto jsme schválili usnesení, jež jasně říká, že Rusko je agresor, který destabilizuje Evropu. Nicméně naším úkolem je pomáhat na všech frontách. Mám proto radost, že jsme v Senátu schválili umožnění výcviku ukrajinských ozbrojených sil v České republice. V Libavé jsem se byl osobně podívat a před profesionalitou českých i ukrajinských vojáků smekám. V neposlední řadě jsme v horní komoře schválili, že náš stát zvýší výdaje na obranu na dlouho slibovaná dvě procenta HDP,“ vyjmenovává Czernin kroky Senátu v rámci ochrany vůči ruské hrozbě.

Jednotný postoj Západu trochu narušuje svým jednáním maďarský premiér Viktor Orbán a načase je tak podle Czernina přehodnotit fungování Visegrádské skupiny. „Původní význam V4 se už trochu vyčerpal. Je potřeba hledat užší partnerství například v Pobaltí. Orbánovo Maďarsko se nejen v rámci V4, ale i celé Unie chová často jako černý pasažér,“ má jasno Czernin.

„Dovolte mi jeden osobní příběh. Před nedávnem jsem byl na konferenci zástupců V4 v Bratislavě. Maďarský zástupce tam ve svém plamenném projevu tvrdil, že Ukrajině nedodávají zbraně, protože chtějí bránit svou tamní menšinu. Maďaři vůbec nechápou, že smyslem dodávek zbraní není nic jiného než ochrana obyvatel Ukrajiny, a to včetně maďarské menšiny, před Ruskem,“ vysvětluje maďarský přístup Czernin na základě osobní zkušenosti.

Obecně je ale samozřejmě partnerem České republiky každý stát v rámci EU a NATO. „Historicky máme samozřejmě nejblíže ke Slovensku, ekonomicky k Německu. Ale v tomto ohledu bych jen velmi nerad říkal nějaké superlativy. Partnerem České republiky je každý stát, který je součástí EU či NATO,“ říká rozhodně Czernin.

Česko se podle senátora za poslední rok i díky českému předsednictví EU vrátilo do první diplomatické ligy. „Skončila éra, kdy vláda, Sněmovna i prezident říkají něco jiného a jsou pro zahraniční partnery nečitelní. Od samotného začátku českého předsednictví logicky rezonovala hlavně témata související s ruskou agresí na Ukrajině a s ní spojenou energetickou krizí. Zbavení se závislosti na Rusku a posílení odolnosti evropské energetiky i ekonomiky jako celku bylo jasnou prioritou. Českému předsednictví se podařilo schválit energetickou legislativu v rekordním čase,“ je spokojený Czernin, ale dodává, že bohužel česká veřejnost nevnímá tento úspěch dostatečně, také protože jej vláda neumí náležitě vysvětlit.

Česká společnost by se prý měla lépe poučit ze svojí minulosti, zejména z totalitní doby. „Prožitek a osobní zkušenost jsou nenahraditelné. Úkolem naší generace je mladým lidem aspoň částečně vysvětlit, jak se žilo za minulého režimu. Jak si člověk často nemohl svobodně vybrat svou profesi, jak si nemohl zvolit, v co bude věřit nebo kde žít. U mladých lidí, které potkávám, vidím často nadšení, entuziasmus i touhu nést za svůj život zodpovědnost. Těm je však potřeba neustále připomínat, že svoboda není samozřejmost,“ má jasno Czernin.