V novém dokumentu tato mezinárodní finanční instituce navrhuje, aby se miliardy, které bohaté země vynakládají na podporu produktů s vysokým obsahem CO2, jako je červené maso a mléčné výrobky, nahradily klimaticky šetrnějšími variantami, jako je drůbež, ovoce a zelenina. Podle Světové banky je to jeden z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak zachránit planetu v boji se změnou klimatu.

„Musíme přestat ničit planetu našimi stravovacími zvyky,“ řekl pro POLITICO Julian Lampietti, manažer Světové banky pro globální angažovanost v oblasti zemědělství a potravinářství.

Dokument přichází v diplomaticky strategickém okamžiku, kdy se země podepsané pod pařížskou dohodou – globálním paktem vyzývajícím k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia – připravují na aktualizaci svých klimatických plánů, která by měla proběhnout do konce roku 2025.

Vzhledem k tomu, že svět musí urychlit snižování emisí, aby udržel cíle pařížské dohody při životě, chce Světová banka, aby státy věnovaly větší pozornost zemědělství a potravinářství, které jsou podle banky dlouhodobě zanedbávané a podfinancované. Podle zprávy musejí země do těchto odvětví každoročně nalít 260 miliard dolarů, aby se podařilo do roku 2050 dostat na bezemisní ekonomiku. To je osmnáctkrát více, než kolik země v současnosti investují.

Podle Světové banky mohou vlády částečně tyto finance najít tím, že přeorientují dotace na červené maso a mléčné výrobky směrem k nízkouhlíkovým alternativám. „Tento přechod je pro bohaté země, které podle odhadů produkují zhruba 20 % světových emisí ze zemědělsko-potravinářského sektoru, jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak snížit poptávku po vysoce znečišťujících potravinách,“ tvrdí banka.

Podle Světové banky by tak v podstatě šlo o započítání dopadu klimatu do nákladů na potraviny. „Stanovení plné ceny potravin živočišného původu, která by odrážela jejich skutečné planetární náklady, by zvýšilo konkurenceschopnost potravin s nízkými emisemi,“ uvádí zpráva a zdůrazňuje, že přechod na rostlinnou stravu by mohl snížit emise ze zemědělství a potravinářství o polovinu. Poptávka po mase a mléčných výrobcích totiž tvoří až 60 % emisí ze zemědělsko-potravinářského sektoru.

Lampietti varoval před přílišným zaměřením společnosti na to, „co by se nemělo dělat“, a vybídl k tomu, aby se více pozornosti věnovalo tomu, „co by se mělo dělat“. Dodal, že výběr potravin je „osobní volbou“ každého jednotlivce, a všichni tak můžeme přispět v boji se změnami klimatu.