Podle CVVM podíl Čechů, kteří by uprchlíky nepřijímali vůbec, od září 2015 postupně stoupal. Nejvyšší byl v lednu 2016, kdy tento názor mělo 65 procent dotázaných. Letos v dubnu jich bylo 60 procent.
Nejvíc byli Češi lidem z válečných oblastí nakloněni v září 2015. Tehdy by je přijalo 44 procent respondentů. Celkem dvě pětiny lidí si ale myslely, že by pomoc měla být jen dočasná. S usazením problém neměla čtyři procenta dotázaných. Nyní by přechodně pomoc poskytlo 33 procent oslovených, podle dalších tří procent by se mohli uprchlíci v Česku usadit.

"Postoj české veřejnosti k přijímání válečných uprchlíků je od konce roku 2015 velmi stabilní," uvedlo CVVM. Podpora pro dočasné přijímání se zvyšuje s vyšším vzděláním a s rostoucí životní úrovní. Vstřícnější jsou lidé s pravicovou politickou orientací. Výzkumy ukazují, že skoro dvě třetiny osob považují nově příchozí jiných národností za problém pro ČR. Když se ale pak hodnotí situace přímo v bydlišti, potíže vidí už jen čtvrtina lidí, podotkli autoři.

V Polsku bylo na konci loňska proti přijetí uprchlíků z válečných oblastí 52 procent obyvatel. Dvě pětiny by pomoc poskytly dočasně a čtyřem procentům nevadilo, kdyby se běženci v zemi usadili. Poláci jsou vstřícnější než Češi nejen k uprchlíkům z Blízkého východu a severu Afriky, ale i z Ukrajiny. Ukrajincům by pomoc poskytlo 55 procent polských respondentů. V ČR to bylo 36 procent dotázaných.

Do průzkumu CVVM se zapojilo 1033 lidí starších 15 let.

• Celá zpráva CVVM