V loňském roce se americká veřejnost pyšnila patnáctou příčkou ve světovém žebříčku štěstí. Letos se propadla na třiadvacáté. Velkou skupinou „nešťastníků“ je mladá generace. Ta mluví o opuštěnosti, necítí podporu přátel a rodiny, jsou vystresovaní a užírá je nejistota stran výhledu do budoucnosti. Navíc mladí velmi negativně vnímají politickou situaci a korupci, která obestírá Spojené státy. Na druhou stranu starší generace vykazuje překvapivě méně neštěstí než jejich potomci.

Do věci zasahuje i inflace, která zachvátila celý svět. Rostoucí ceny potravin, služeb, bydlení i dopravy se razantně zvýšily všem. Tady pozici v žebříčku Američanům stahuje generace 30+, která se kvůli snižování hodnoty jejích úspor a zvyšování cen cítí nešťastně a v nejistotě.

Podobný sešup v pocitu štěstí zažilo i Německo. Na rozdíl od USA ovšem v Německu podle žebříčku padá pocit štěstí setrvale už čtyři roky po sobě. Krásné třinácté místo v žebříčku v roce 2021 vystřídalo letošní čtyřiadvacáté.

Jak je na tom Česká republika?

My se držíme stabilně na osmnácté příčce. Takže nyní jsme v pocitu štěstí na lepší pozici než Německo a USA. Čísla nám zvedá, na rozdíl od USA, převážně mladá generace. Ta, jak dokládá studie, v letech 2006–2010 prožívala nejistotu a stahovala nejen naši, ale i pozici všech středo- a východoevropských zemí. Nyní se mladá generace v pocitu štěstí vyrovnala západnímu standardu. Ten ovšem, přinejmenším v USA a Německu, klesá. V žebříčku pocitu štěstí naše mladá generace obsadila poslední místo první desítky. Na rozdíl od naší generace 60+, která nám kazí průměr tím, že se propracovala až na 23. místo v žebříčku. 

Největší šťastlivci na světě jsou ve Finsku a v Dánsku. Největší pocit neštěstí pak prožívají v Libanonu a v Afghánistánu. Ty se umístily na dvou posledních místech ze 142 zkoumaných zemí světa.

Studie světového štěstí pracuje na principu negativních a pozitivních emocí a životní situace. Ve všech zkoumaných zemích probíhá na vzorku minimálně 1 000 vyplněných dotazníků. Přičemž agentura Gallup World Poll, která za žebříčkem štěstí stojí, se snaží mít v odpovědích mnohem více respondentů. U pozitivních emocí agentura zkoumá, jak často se lidé smějí, jaké mají mimopracovní vyžití nebo bohaté koníčky a možnost je vykonávat. U negativních emocí sleduje hněv, smutek a nejistotu. Obojí pak souvisí s balíkem otázek hledajících odpovědi na životní situaci.