„Česko lze bohužel považovat za takového ‚antihrdinu‘ průzkumu, co se týče lhůty vyřízení žádosti. Zpracování žádosti trvá delší dobu jen v Itálii, zatímco v polovině zemí, které se průzkumu zúčastnily, včetně Velké Británie, Belgie, Austrálie a Číny, zabere méně než měsíc,‘ uvedla LaDana Edwards, partnerka Deloitte, která vede oddělení imigračních služeb ve střední Evropě.

U dalších podmínek pro znalostní pracovníky, jako je minimální mzda nebo úroveň vzdělání, je ČR v porovnání s ostatními západoevropskými zeměmi přístupná. Nejnáročnější je v Česku i v jiných zemích získat řádné úřední ověření a překlad diplomu.

ČR patří mezi 63 procent zemí, kde se imigrační žádosti musí vyplňovat na tištěném dokumentu. „Česko se snaží být technologicky vyspělou zemí a do technologie investuje nemalé prostředky, například v oblasti daní. Zlepšení efektivity, které zavedení technologií a internetových řešení přinese, by mohly dlouhé zpracovací lhůty zkrátit,“ uvedla Verkhorubová.

Imigrační procesy pro vysoce kvalifikované pracovníky se od těch pro ostatní pracovníky liší především požadovanými kvalifikacemi. Ve většině zemí musí mít cizí občané alespoň bakalářský nebo magisterský titul, aby byli považování za vysoce kvalifikované pracovníky.

„Česká republika nutně potřebuje vysoce kvalifikované pracovníky v oblasti IT a kvalifikované pracovníky ve výrobním sektoru. Vítáme snahu vlády tyto potřeby řešit zavedením speciálních programů. Domníváme se však, že by k imigraci bylo možné přistupovat komplexněji, aby země zůstala konkurenceschopná vůči rostoucím ekonomikám střední Evropy a dalších zemí,“ dodala Verkhorubová.