„Je bohužel zvykem, že se Češi obávají především imigrace a terorismu, a to nepoměrně víc než obyvatelé zemí, kteří se s imigrací i terorismem potýkají. Naopak změny klimatu Češi za problém na rozdíl od obyvatel zemí západní a severní Evropy nepokládají,“ shrnul Vencálek výsledky další vlny celoevropského průzkumu Eurobarometr, který mimo jiné zkoumá, co pokládají obyvatelé jednotlivých členských zemí za největší problémy, kterým čelí Evropská unie. 

Imigraci jako největší problém vnímá osmapadesát procent Čechů. Terorismus jako problém považuje dvaačtyřicet procent českých obyvatel. A třetím nejčastěji zmiňovaným problémem pak byl se šestnácti procenty stav veřejných financí v členských státech.

V celé Evropské unii byly nejčastěji rovněž uváděny tyto tři problémy, ale s poměrně odlišnou četností – imigrace čtyřicet procent, terorismus dvacet procent a stav veřejných financí devatenáct procent.

Co se terorismu týče, nemají prý Češi konkurenci. „Není v Evropě země, jejíž obyvatelé by terorismus jako hrozbu pro Evropu uváděli tak často jako Češi. Švédsko, Španělsko, Německo, Finsko, Francie či Belgie uvádějí tyto problémy daleko méně často než Češi a například obyvatelé ostatních zemí Visegrádské čtyřky,“ dodal Vencálek.

Naopak změny klimatu mezi největší problémy, jimž Evropská unie čelí, zařadilo pouze osm procent Čechů. „I v tom se bohužel odlišují od zemí západní a severní Evropy – nejčastěji ji uváděli Švédové, a to takřka polovina z nich, tedy šestačtyřicet procent,“ upřesnil regionalista s tím, že je zmínila také zhruba třetina Finů, Nizozemců a Dánů a čtvrtina Irů, Francouzů a Němců.

„Zdá se, že se stále nedokážeme zbavit odkazu Václava Klause, kterému se podařilo v Češích vypěstovat silný klimaskepticismus a odpor k čemukoli ‚zelenému‘,“ míní Vencálek a ukazuje i na jeho nástupce Miloš Zeman, který se podle něj v těchto otázkách příliš neodlišuje.

„Od dob ekologicky uvědomělého Václava Havla tak v čele státu nestála osoba, která by na ekologii a zelenou politiku neházela špínu,“ dodává s podivem nad tím, že v Češích stále silně rezonuje buď přímo popírání klimatické změny, nebo alespoň zpochybňování lidského vlivu na ni, a tudíž i lidského vlivu na možnosti jejího odvrácení či alespoň zmírnění jejích důsledků.

Ještě znepokojivější je na tom podle Vencálka to, že z výsledků tohoto šetření se dá usuzovat na značnou úspěšnost propagandy, jíž jsme vystaveni a jejímž cílem není nic jiného než rozklad EU. „K tomu využívá právě umělé přiživování témat, jako jsou imigrace a terorismus, a naopak bagatelizaci témat jako klimatická změna,“ míní.

Zmiňuje, že tato propaganda je u nás ještě úspěšnější než třeba v orbánovském Maďarsku. „Jeho obyvatelé sice uváděli imigraci čtyřiapadesát procent a terorismus devětadvacet procent,“ podotýká.

„Dalším důkazem úspěšnosti protievropské propagandy u nás je v Evropě ojedinělý odpor Čechů proti jednotné ekonomické a měnové politice se společnou měnou,“ dodává.

Kromě problémů celoevropských Eurobarometr zkoumá také úroveň národní, tedy to, co obyvatelé pokládají za největší problémy, jimž čelí jejich země. Doma nás prý nejvíc trápí růst cen a životních nákladů, ale životní prostředí opět moc ne.

„Podíváme-li se ale na srovnání s předchozími výsledky, svítá snad trocha naděje – obavy z imigrace se u Čechů sice za poslední rok nezmenšily, ale terorismus mezi největší problémy EU zařadilo o jedenáct procent lidí méně, změny klimatu pak o tři procenta více a životní prostředí celkově o čtyři procenta,“ upřesnil Vencálek s tím, že na národní úrovni si pak životní prostředí, klimatická změna a energetika „polepšily“ ze šesti na devět procent.

„Tato čísla snad naznačují, že přece jen jsme na cestě k uvědomění si skutečně závažných problémů, a tím i k ochotě s nimi něco skutečně začít dělat, i když brzy může být pozdě,“ varuje Vencálek, podle kterého změna klimatu je a bude také jednou z hlavních příčin té tolik obávané migrace.

Původní text ZDE.

S rostoucím uvědoměním si environmentálních problémů doufá, že se na české politické scéně znovu otevírá prostor pro zelenou politiku. „Ostatně volební výsledky a preference Zelených především v zemích západní a severní Evropy v poslední době nevídaně rostou, a to zhruba stejným tempem, jakým v daných zemích roste vnímání problémů životního prostředí a klimatické změny,“ uzavírá s opatrným optimismem Vencálek.