Češi se přijetí eura bojí zbytečně, říká zástupce průmyslníků Špicar. A vyzývá vládu...

21.01.2020 9:07 | Zprávy

Ekonom Lukáš Kovanda a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar se v duelu ČT24 vyjádřili k tomu, zda není čas přijmout euro.

Češi se přijetí eura bojí zbytečně, říká zástupce průmyslníků Špicar. A vyzývá vládu...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dvě eura

„Česko je velmi dobře připraveno na přijetí eura. Nicméně je připraveno lépe než některé země, které již eurem platí dlouhá léta, a to je podle mého soudu argument proti tomu, abychom do eurozóny vstupovali, protože se ukazuje, že se nesbližují ty země ekonomicky tím, že přijaly euro, ale naopak dochází k prohlubování propasti mezi nimi. A to samozřejmě má své náklady. A jestliže budeme v eurozóně, tak tyto náklady poneseme spíše, než když budeme mimo eurozónu. Tím neříkám, že vůbec žádné náklady neneseme, protože samozřejmě s eurozónou velice intenzivně obchodujeme, ale když budeme přímo platit eurem, tak ty náklady budou citelnější než teď,“ sdělil Kovanda.

Podle Špicara jsme ekonomicky připraveni. „Musím potvrdit, že lépe než mnoho zemí, které v minulosti do eurozóny vstoupily. Nejsme připraveni politicky a nejsme připraveni, řekl bych, společensky. Sedmdesát procent obyvatel se bojí přijetí eura a to musíme brát vážně. Já sám bych byl proti tomu, abychom vstupovali do eurozóny, když se toho bojí 70 procent obyvatel, to znamená, že my třeba vládě nevyčítáme, že v takovéto situaci nestanoví termíny, ale to, co jí vyčítáme, je, že o euru nehovoří, nevysvětluje, jaké jsou plusy, jaké jsou minusy přijetí eura, což vede například k tomu, že tím vůbec nejdůležitějším a hlavním důvodem, proč se Češi přijetí eura obávají, je euromýtus. Je to zdražení. A Slováci ukázali před několika lety, že si to lze pohlídat. Že se lidé tohoto bát nemusí. A to si myslím, že by čeští politici měli lidem vysvětlovat. A kdyby to udělali, tak by to zcela jistě nebylo sedmdesát procent proti, jako je to u nás, ale mohlo by to být sedmdesát procent pro euro, jako je to na Slovensku,“ zmínil Špicar.

Kovanda následně zdůraznil, že lidé se nemusí bát zdražování. „To si myslím, že je skutečně mýtus. Také bych se toho neobával. Jestliže toto by byl ten největší náklad eura, tak sem s ním. Problém eura je v tom, že jednak ztrácíme nezávislou měnovou politiku, to znamená, že nebudeme moci v případě krize například stimulovat a vytvářet pracovní místa prostřednictvím měnově politické stimulace, prostřednictvím toho, že máme stále korunu; a také má euro skryté náklady v tom, že dochází k obrovským přesunům bohatství ze severu na jih a například ze zemí typu Německa, Nizozemska a tak podobně, do Itálie a do Řecka. Můžeme si to představit třeba tak, že německý důchodce má daleko hůře úročeny celoživotní úspory, protože musí čelit nízkým úrokovým sazbám, nebo nulovým, dokonce záporným, než jsou – a prostřednictvím záporných sazeb jsou vlastně zachraňovány banky v Itálii, jsou zachraňováni důchodci v Řecku, protože jestliže by měli sazby tam, kde by měly být, tam, kde by je Německo mohlo mít, tak by zbankrotovala Itálie, zbankrotovalo Řecko, takže vlastně ten německý důchodce musí čelit nízkému úročení svých celoživotních úspor a tím vlastně platí to, aby Atény nezbankrotovaly, aby italské banky také nezkolabovaly a toto všechno by se nás týkalo mnohem bezprostředněji, pokud bychom byli v eurozóně,“ dodal Kovanda.

Špicar zdůraznil, že euro je jen měna, a pokud někdo očekává, že z nás udělá Německo, je naivní. „A stejně tak je někdo zbytečně vystresovaný a zbytečně se bojí, pokud si myslí, že z nás euro udělá Řecko. Neudělá z nás ani Německo, ani Řecko, a je to skutečně jenom měna. To, jak jste dobří, záleží na tom, jak máte konkurenceschopné podniky, jak si vláda plní své domácí úkoly, jak myslí a co dělá pro svoji konkurenceschopnost, takže o tom se rozhoduje úplně někde jinde, ne to, čím platíte. Ale my prostě říkáme, že je zbytečné každý rok 15–20 miliard vyhodit oknem za směny koruny. Máme na to takový bonmot, že chytré státy platí eurem, ty ostatní platí směnárnám. To si myslím, že bychom dělat nemuseli. Navíc česká koruna je problematická pro české exportéry, protože ty nepředvídané výkyvy kurzů nám dělají velký problém a jsou to právě exportéři, kteří tuhle zemi živí,“ sdělil Špicar.

Oddalování přijetí eura je pro nás podle jeho slov problém. „A myslím si, že to snižuje konkurenceschopnost českých exportérů, kteří se s těmi kurzovými výkyvy musí vypořádávat. Někdy to může pomoci, i když ten efekt bych nepřeháněl,“ dodal. 

Špicar se následně vyjádřil ke změnám v Evropě. „Mění se minimálně ve dvou hlavních ohledech. Odchází Velká Británie, což je pro nás obrovská ztráta, to byl jeden z našich největších spojenců, a hlavně byla to země, která neplatila a neplatí eurem, a ona jaksi vyvažovala tu skutečně mocenskou politiku na té nejvyšší strategické úrovni v Bruselu v tom smyslu, že se vlastně nikdy nic nerozhodovalo bez konzultace s takhle těžkou váhou, která byla mimo eurozónu. A teď, když Velká Británie odchází, a to, že skutečně odejde, teď vypadá velmi pravděpodobně, tak hrozí tím, že se to rozhodovací centrum přenese do eurozóny a pro ekonomiku, která je s Evropskou unií a eurozónou provázána pupeční šňůrou, která je skutečně bytostně závislá na tom, jak funguje eurozóna a Evropská unie, to znamená Česká republika a česká ekonomika, by bylo nesmírně nešťastné, kdybychom ztratili možnost ovlivňovat budoucí podobu Evropské unie, pokud by k tomu došlo,“ sdělil Špicar. To je dle něj první důvod. 

„Druhý důvod je, že Emmanuel Macron je nesmírně prointegrační politik, je to v tuhle chvíli hráč číslo 1, kvůli tomu odcházení a oslabování pozice Angely Merkelové, a pokud on zvládne reformy ve Francii, kterými musí začít, tak bude mít obrovskou legitimitu pro další zintenzivnění toho integračního procesu. To on je zcela jistě politik, který bude chtít posilovat eurozónu. A my si nemůžeme dovolit být mimo, protože jak říkají Britové, buďto jste u stolu, nebo jste na stole. A být na stole by pro nás kvůli naší provázanosti s Evropskou unií bylo nesmírně nešťastné,“ uzavřel Špicar. 

Kovanda se domnívá, že z politického hlediska má euro smysl pro periferní země, pobaltské země, Maltu, Kypr, ty si vytvořily určitý příběh. „Dokonce i Slovensko si vytvořilo určitý příběh, proč euro přijmout. Ale Česká republika v podstatě je ekonomicky v jádru Evropské unie, ona je geograficky velice výhodně lokalizována a tady se obtížně hledá ten politický příběh, proč euro přijmout. Což je jeden z důvodů toho, proč tady 70 nebo 80 procent lidí je proti tomu, aby se euro přijímalo. Protože politici prostě nejsou s to přijít s žádným příběhem typu toho, se kterým přišli v pobaltských republikách, že samozřejmě Rusko je hrozba a že když budeme mít centrální banku ve Frankfurtu, tak si na nás Rusko netroufne. Takový žádný příběh u nás není,“ uzavřel Kovanda.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…