Starosty z menších obcí podle Lukla znejistila dřívější slova premiéra Babiše o tom, že Česká pošta je mrtvá a měla by se transformovat na akciovou společnost. Kvůli tomu se obávají omezení služeb a rušení poboček.

„Uklidnil jsem pana předsedu Lukla, pobočky České pošty se rušit nebudou. Je to spojovací bod mezi státem a občanem, který musí být dál dostupný i na venkově,“ řekl ministr. Odmítl, že Česká pošta je mrtvá, naopak zdůraznil, že se po letech podařilo vyřešit financování služeb, které si u pošty objedná zákonem stát, tedy garantované doručování zásilek a pro všechny dostupnou síť.

Na dnešní jednání o České poště reagoval premiér Babiš při návštěvě USA. Ředitele pošty Knapa vyzval, aby konečně předložil plán na restrukturalizaci podniku a snížení nákladů. „Čekám od pana nového generálního ředitele, který toho zatím moc nepředvedl, že konečně začne poštu řídit a že to nebude o tom, že pan Hamáček a pan ředitel chtějí od státu peníze,“ řekl Babiš novinářům.

Plán generálního ředitele pošty Knapa, který v těchto dnech schvaluje dozorčí rada, má zkvalitnit služby a stabilizovat podnik personálně. Pošta bude podle plánu stát na poštovních, finančních a komerčních službách rozdělených do tří divizí, které se nebudou překrývat, ale doplňovat.

Vedení pošty počítá se zachováním 3 200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí a byla efektivnější. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1 300 poboček nabídne samoobslužnost. Počítá se zhruba 1 500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí své poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být fyzicky obslouženi personálem.

Česká pošta se loni dostala do miliardové ztráty. Vedení připravilo plán restrukturalizace, do roku 2021 se chce vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Babiš takový plán považuje za nereálný.

Od srpna platí novela poštovního zákona, podle které bude moci pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půl miliardy korun. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl Hamáček, protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy korun ročně.

Pošta v rámci restrukturalizace během šesti let sníží počet pracovních míst o 7 000 ze současných 30 000. Nahradí je moderními technologiemi. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč.