„U nižších pracovních pozic, např. práce u obchodních řetězců nebo ve skladu, kterou popisoval pan Petr Stanislav, běžně zaměstnanci vykonávají práci přesčas, ve svátek, v noci apod., a tu, pokud jim ji zaměstnavatel neproplatí nebo neposkytne jinou formou kompenzace (náhradní volno), je velmi těžké vinou špatných zákonů prokázat,“ vysvětluje úředník.

Vzápětí vysvětluje důvod. „Zaměstnavatel je sice povinen vést tzv. evidenci pracovní doby – náš slavný zákoník práce však neupravuje důsledně jeho formu. V zákoníku je sice uvedeno, že zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců – v praxi však v případě, že se zaměstnanec domáhá např. proplacení svých přesčasových hodin, stačí, když si zaměstnavatel v případě kontroly ze strany státu (inspekce práce) připraví a předloží cáry naprosto stejných papírů, na kterých bude uvedena pracovní doba nepřekračující 40 hod. za týden – a nikdo mu nic nedokáže,“ popisuje přístup státu ze strany zákonů.

Celý článek ZDE

„Evidence se pro tyto účely falšuje naprosto běžně a je to jednostranně předložený důkaz zaměstnavatelem a tvrzení zaměstnance, že evidence neodpovídá, nelze bez důkazů prokázat. Sehnat svědky je velmi těžké a kamery také všude nejsou...“ dodává s tím, že se navíc za celých osm let své praxe nesetkal se zaměstnancem, který by (třeba i anonymně) svědčil proti svému zaměstnavateli.

„Postihy pro zaměstnavatele jsou naprosto směšné a velmi nízké. Byl jsem svědkem, kdy i u tzv. opakovaného porušení velmi hrubým způsobem (např. nevyplacení mezd několika desítkám zaměstnanců) ředitelé úřadů dávali vzhledem k rozsahu porušení velmi nízké pokuty. Stačilo pouze, aby dotyčný ředitel pohrozil, že své zaměstnance propustí (nebo měl osobní známost s osobou vydávající rozhodnutí o pokutě), a postih nebyl zdaleka takový, jak by měl být,“ dodává k tématu pokut a trestů.

Podle tohoto úředníka je to vše akorát důsledkem toho, jak stát vede politiku zaměstnanosti. Některá pravidla jsou nejasná, a tak se dají snadno zneužít. „Dnes, pokud slyším argument, že zde přijde nový investor, který dá vzniknout desítkám nových pracovních míst (a proto je nutno vykoupit ornou půdu apod.), nebo tyto sliby vypouštějí z úst přímo politici, je velmi vhodné se ptát, o jakých místech se to vlastně bavíme, a zda politici vůbec mají páru o tom, jaká je to práce a za jakých podmínek. Nepochybujte, že oni sami by za těchto podmínek pracovat nechtěli,“ uzavírá svůj text.