Česká republika své předsednictví ve V4 staví na třech pilířích, mezi něž řádí i podporu Ukrajiny.

V přístupu k dodávkám zbraní Kyjevu i sankcionování lidí a společností napojených na režim v Kremlu se však středoevropské státy rozchází. Česko s Polskem patří k předním podporovatelům Ukrajiny, Maďarsko se naopak prohlašuje za „zastánce míru“ a předvolební Slovensko s úřednickou vládou váha mezi těmito postoji.

„Je jasné, že je to ta jedna událost našich životů a že v programu českého visegrádského předsednictví musí být výrazná,“ popisuje Kurfürst. Důležitost podpory Ukrajiny si podle něj uvědomuje i Maďarsko, které nakonec dalo zelenou jedenácti balíčkům unijních sankcí. Mluví v tomto ohledu o elementárním porozumění ze strany Budapešti.

Visegrádská čtyřka měla podle analytičky z Polského institutu pro mezinárodní záležitosti (PISM) Veroniky Jóźwiak primárně ovlivňovat politické rozhodování v Evropské unii pohledem střední Evropy a vydávat společná prohlášení a sjednocené postoje.

V důsledku ruské agrese na Ukrajině se ale společný postup ukazuje jako problematický. „Nemyslím si, že by to bylo nezvratné. Odráží to situaci momentu, který bude trvat minimálně tak dlouho, dokud bude probíhat válka na Ukrajině. Maďarsko se z mého pohledu bohužel nezmění,“ předpokládá Jóźwiak.

Tzv. léčebný proces proběhne až poté, co skončí válka. „Dokud neskončí válka, nevidím cestu, jak by se to jinak mohlo stát,“ říká pro iRozhlas.cz analytička.

Česká republika se proto chce při předsednictví zaměřit na vnitřní dialog a diskusi. Proto je prvním pilířem programu společnost, dalšími tématem je také inovativní a propojená ekonomika.