Česko předsedalo EU v první polovině roku 2009. Na počátku roku čelila Praha kritice tehdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož země předsedala EU před Českem a který vyjadřoval přesvědčení, že Česko vedení Unie nezvládne. Podobu českého předsednictví ovlivnil pád vlády Mirka Topolánka na konci března.

Rumunsko převzalo od Rakouska unijní předsednictví v době hlubokého vnitropolitického rozkolu a sporů o podobu právního státu v zemi. Evropská komise již v polovině listopadu kritizovala Rumunsko za kroky, jimiž podle ní socialistický kabinet znehodnotil pokrok v boji proti korupci a ohrozil nezávislost soudnictví v zemi. Prezident Iohannis tuto kritiku sdílí, opozice se kvůli sporným personálním změnám v justici neúspěšně pokusila vyslovit vládě nedůvěru.

Dürr uvedl, že rumunské předsednictví bude specifické v tom, že do něj zasáhnou evropské volby. Běžná legislativní agenda se tak bude řešit pouze do poslední plenární schůze Evropského parlamentu, poté se Bukurešť bude muset zaměřit na oblasti, u nichž se parlament na rozhodování nepodílí. Bude to víceletý finanční rámec nebo rozhovory s balkánskými státy o připojení k EU, které si Rumunsko vytyčilo jako jednu z priorit.

Česko podle Dürra vítá, že Rumunsko navázalo na bulharské a rakouské předsednictví a považuje jednání se státy západního Balkánu za prioritu. „Je nutné mluvit jasněji, nabízet konkrétnější evropskou perspektivu,“ řekl.

Praha dlouhodobě podporuje začlenění států západního Balkánu do Evropské unie. „V tomhle jsme opravdu velmi aktivní a děláme vše pro to, abychom pomohli našim západobalkánským partnerům i v jejich komunikaci s některými staršími partnery v Evropské unii, kteří nesdílejí úplně aktivně představu o jejich začlenění,“ řekl Dürr.