„Nejdisciplinovanější“ skupinou z uvězněných voličů byli chovanci detenčních ústavů – svůj hlas letos odevzdalo 66,2 procenta z nich. Následují vazebně stíhaní obvinění s průměrnou účastí 37,24 procenta a odsouzení s 35,50 procenta.

Ačkoliv byla volební účast o něco nižší než v předchozích sněmovních volbách, reálně odvolilo vězňů mnohem více – zatímco před čtyřmi lety hlasovalo 5 425 odsouzených a obviněných, letos jich k urnám přišlo 7 339.

Volit do sněmovny může každý vězeň, který je občanem ČR a který alespoň druhý den voleb dosáhne plnoletosti

Stejně jako v minulých volbách do dolní komory dosáhla i v letošním roce nejvyšší účasti pražská ruzyňská věznice: 62,74 procenta. Nadpoloviční volební účast hlásí ještě dvě další zařízení, a to věznice v Karviné (53,18 procenta) a v Rapoticích (52,05 procenta).

Naopak nejmenší zájem vzbudila volba nových poslanců v Olomouci, kde hlasovalo 13,72 procenta vězňů. Méně než pětina vězňů odvolila také v Kynšperku nad Ohří (16,73 procenta) a v Bělušicích (19,94 procenta).

Ženská věznice ve Světlé nad Sázavou mírně zaostala za celostátním průměrem, svůj hlas tam odevzdalo 33,99 procenta vězeňkyň.

Informace o tom, které strany či hnutí od vězňů získaly nejvíce hlasů a které naopak propadly, nejsou dostupné. „Volí se anonymně, takže tyto vstupní údaje nemáme k dispozici,“ řekla mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová. Preference vězňů v konkrétních věznicích tak lze pouze zhruba odhadovat podle výsledků jednotlivých okrsků, v nichž se vězeňská zařízení nacházejí.

Volit do sněmovny může každý vězeň, který je občanem ČR a který alespoň druhý den voleb dosáhne plnoletosti. Volební právo uplatní tak, že se nechá zapsat do zvláštního seznamu voličů v místě věznice, kde si odpykává trest. V méně častých případech, kdy vězeň vykonává trest v tomtéž volebním okrsku, kde má trvalý pobyt, volí na základě stálého seznamu voličů.

Účast vězňů ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017:

Zdroj: Vězeňská služba ČR