Michael Kocáb byl ministrem pro lidská práva a proslul kromě své hudební kariéry a politické agendy odsunu sovětských vojsko zejména bojem za rovnoprávnost v liberálně demokratickém smyslu. To obnášelo i sympatie k multikulturní vizi společnosti, ve které se budou potkávat lidé různých vyznání a věrouk.

Největší zkouškou tohoto přístupu ke světu byla v minulém desetiletí migrační krize, ve které Kocáb sice nepatřil k nejaktivnějším zastáncům přístupu „uprchlíci, vítejte“, ale podporoval jej poměrně jednoznačně.

Tvrdil například, že Václav Havel, se kterým spolupracoval, by určitě zdůrazňoval utrpení příchozích a vyzýval k respektování jednotného postoje EU, který byl tehdy jednoznačně prouprchlický.

„Nejsme na to připraveni, na druhou stranu jsme ale postaveni do situace, kdy s tím budeme muset něco dělat. Je to opravdu exodus a humanitární krize, která nemá od druhé světové války obdoby,“ nabádal. Migrační vlna podle něj byla tvořena uprchlíky z války a proto se k nim máme chovat dle Ženevských konvencí.

Proto mnohé dost překvapilo, jak se rozpovídal o islámu v kauze svého syna, kterého má s Leilou Abbasovou. V příběhu, který v roce 2010 sledovalo celé Česko, se dali dohromady coby ministr a jeho tisková mluvčí. Kocáb kvůli ní odešel od své manželky a dětí. Premiéru Janu Fischerovi nabízel demisi, ten ji nepřijal, takže na ministerstvu skončila pouze Abbasová.

Někdejší moderátorka česko-súdánského původu byla Kocábovou partnerkou do roku 2015, syn David se jim narodil v roce 2012.

Michael Kocáb s Leilou Abbasovou

Abbasová má dnes další tři potomky se svým aktuálním partnerem, tureckým podnikatelem Volkanem Kaynakem. A nedávno se prý chtěli odstěhovat do turecké části ostrova Kypr. Jenže Kocáb, a nijak se tím netají, rodině stěhování jednoduše zakázal.

„Udělala by z něj muslima! Chtěli se odstěhovat někam do islámského světa. Ne že bych proti nim něco měl, jsem v tomto až protivně liberální. Ale přece jen mít svého syna najednou v úplně jiné islámské kultuře, protože její manžel je Turek, tak jsem si říkal, že to ne,“ řekl Blesku.

„Kdyby šel do školy, tam to celé jede. Speciálně jejich školy vedou děti velmi nábožensky. Nechci proti tomu vůbec vystupovat, ale je to úplně jiná kultura,“ stěžoval si.

Navíc by o syna přišel a to jej prý zatvrdilo ještě více. Abbasová si na něj měla pozvat právničku, načež Kocáb ze schůzky prostě odešel. „„Bylo to jako ve filmu. Neotočil jsem se. Obě dámy za mnou vyběhly a pořád za mnou běžely, já se ale neotočil. Skrečoval jsem to jednání normálním regulérním odchodem uprostřed. Ony viděly, že s tím nic nepořídí, a celé se to sbalilo,“ líčil Blesku.

Advokátka navíc podle Kocába nerespektovala genderovou rovnost, když mu na dotaz, co by dělala v jeho situaci ona, odpověděla, že ona je žena.

Jeho otevřené svědectví mnohé překvapilo, zejména když ve stejné větě současně potvrdil, že názorově setrvává na liberálních pozicích.

„Je sice liberál, ale... vocamcaď pocamcaď,“ komentoval to na síti Štěpán Kotrba.

Malý český bizár...

Martin Konvička, který se stal od roku 2015 hlavním terčem všech zastánců multikulturní společnosti, rovněž vnímá výklad o protivném liberálovi, kterému pro syna islámská kultura vadí, jako pokrytecký.

„Tak nějak všeobecně platí, že tyto skupiny káží toleranci chamradi pod sebou, ale samy se cítí povýšeny nejen nad tyto zásady, ale někdy i nad zákony,“ poznamenává docent biologie pro ParlamentníListy.cz.

Tento „malý český bizár“ je ale podle něj současně velkým a světovým tématem, protože otázku zda se mají potomci skupiny, cítící se jako privilegovaná, vůbec setkávat s dětmi přistěhovalců z no-go zón na předměstích samozřejmě řeší celý Západ.

Kromě toho ale prý docent Konvička zíral zejména na neznalost bývalého lidskoprávního ministra (a syna evangelického faráře) ohledně islámského pojetí rodinného práva.

„Pokud cítí toto ohrožení, znamená to, že paní expartnerka paní Abbas je muslimkou. A v tom případě jeho syn je dle práva šária muslimem od narození,“ poznamenává.

A mimochodem dodává, že v tom případě pan Kocáb svou expartnerku po celou dobu vztahu ohrožoval na životě. „Vztah muslimky s nemuslimem, to je v tom náboženství smrtelný hřích, který má rodina právo pomstít,“ poznamenává Konvička.

A dodává, že přesně tyto situace byly důvodem, proč s kolegy z hnutí Islám v ČR nechceme od počátku upozorňovali na neslučitelnost obou kultur.

Další z kritiků islamizace Lukáš Lhoťan se ale na Kocábův postoj dívá smířlivěji: „ Z toho jak hovořil na veřejnosti mi nepřišlo, že by byl úplný fanatický sluníčkář nebo vítač muslimů, ale taky jsem ho nikdy neslyšel varovat před hrozbou islámu apod. Přijde mi, že spíše jen vůči islámu prosazoval politiku appeasementu,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

Jako otce prý Kocába zcela chápe a sám by zaujal podobný postoj.

„Na druhou stranu je to trochu tragikomické, že pan Kocáb hájí práva imigrantů přijít sem a žít zde podle islámu, kritizuje Čechy co jim to nechtějí dovolit, no a pak sám vyrukuje se záminkou, že nechce nechat ovlivnit svého syna islámem. Dobře, a proč tedy pan Kocáb prosazuje, aby sem mohli přicházet muslimští imigranti, většinově ilegálové, a mohli se zde usídlit a snažit se zde najít manželky a ovlivňovat zde dětí českých nevěřících ve prospěch islámu,“ zamýšlí se.

Pokud to Kocábovi začalo vadit až v případě jeho syna, tak to podle Lhoťana skutečně je pokrytecké.

„Ale nádherně vystihující schizofrenií sluníčkářů a vítačů,“ uzavírá.