Vládní návrh stanoví, že děti do 15 let totiž nebudou moci bez souhlasu rodičů udělit provozovatelům internetových služeb souhlas se zpracováním osobních údajů. Ministerstvo vnitra původně navrhovalo dvouleté snížení, vláda ale stanovila 15 let v souladu s věkovou hranicí občanskoprávní a trestněprávní odpovědností dětí.

Snížení věkové hranice ve výboru marně prosazovali Piráti a Dominik Feri (TOP 09). „Pojďme dělat zákony, které jsou alespoň trochu v souladu s realitou,“ uvedl Mikuláš Ferjenčík (Piráti), podle něhož by poslanci neměli být vnímáni dětmi jako „páprdové“ a „kašpaři“. Jakub Michálek (Piráti) připomenul průzkum, podle něhož tři pětiny dětí věkové omezení na internetu ignorují anebo uvádějí věk vyšší než skutečný.

„Chráníme i proti vůli těch třináctiletých ty třináctileté,“ namítala bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která podobně jako Jana Levová (SPD) argumentovala potřebou zralosti dítěte. Podle Marka Bendy (ODS) by snížení hranice rozšířilo internetovým společnostem přístup k osobním údajům na další věkové skupiny. „Netuším, proč snižováním hranice těm společnostem vycházet vstříc,“ uvedl. Také předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů byla pro alespoň 15 let věku. „Jsem toho názoru, že rodiče nesou zásadní odpovědnost za pohyb dětí na síti, je nutné, aby byl ten věk vyšší,“ uvedla.

Unijní norma umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety. Odbory i zaměstnavatelské svazy požadovaly nejvyšší hranici. Ministerstvo vnitra ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné.