Úvodem Robejšek hovořil o tom, že má velký problém s kolektivní vinou, kterou ve světle války na Ukrajině sleduje: „Což se promítá v západních reakcích na rusko-ukrajinský konflikt ve všech možných i nemožných ohledech. Vůbec nepřipadá v úvahu, aby kulturní národ zakazoval něco z politických důvodů jen proto, že autor opery pochází ze země, která je momentálně v konfliktu, to je pod jakoukoli úroveň,“ reagoval například na událost, kdy rozhodnutí předního operního domu La Scala zahájit novou sezónu ruskou operou Boris Godunov vyvolalo nesouhlas hned po oznámení.

Podobně v Česku rezonuje kauza ruské operní pěvkyně Anny Netrebko, pražský magistrát doporučil Obecnímu domu, ať zruší její plánované vystoupení. Náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) se nechal slyšet, že Netrebko by neměla v Praze vystupovat. Do něj se Robejšek pro jeho postoje opřel: „Zajímavé je, že ten, o kterého tady jde, se tvářil, že je milovník umění a že je mu umění nadevše, a teď se zdá, že je mu nade všechno politika,“ dodal politolog k Pospíšilovi.

Následně hovořil o situaci u našich západních sousedů, kdy z Německa odchází stále více obyvatel, a to především do Švýcarska, Rakouska a Spojených států, uvedl Die Welt. „Die Welt patří k té kavalkádě těch, kteří se podílejí na tom – hlavně ta elita –, aby lidé byli zneklidnění tím, co se děje v Německu. Odcházejí ti lepší, co vidí mizející šance v Německu, protože německá vláda se bohužel chová strukturálně podobně jako česká – nehledí na německé národní zájmy, prioritizuje jiné národní zájmy nebo zájmy jiných aktérů a z toho plynou ty zákroky, které doslova hýbou Německem, snaží se vyhnout něčemu, co by se dalo nazvat jako ekodiktatura,“ uvedl například zákon týkající se vytápění budov. „Jsou to věci, které jako by přicházely ze zvláštního virtuálního světa, ale bohužel se odehrávají a mají reálné dopady v německém každodenním životě obyčejných lidí,“ doplnil k emigraci ze současného Německa.

V rámci dění na české politické scéně byl dotazován, zda by se měla spojovat mimoparlamentní opozice, před tím ale důrazně varoval: „Musíme si uvědomit, že jakákoli koordinace jakýchkoli aktérů vede ke konfliktům, které jsou poháněny ješitností jednotlivých potenciálních vůdců. Tohle sjednocení je podle mého názoru chybná cesta. Snažit se něco sjednocovat znamená pracovat podle modu reprezentativní demokracie, modelu, který selhal. Reprezentativní demokracie nám a všem Evropanům obstarala vlády, které se nestarají o to, co si přejí obyčejní lidé,“ upozornil Robejšek. „My musíme každý z nás jednotlivě, tam, kde žijeme, se snažit malými krůčky vytvářet tu společnost, jakou bychom si přáli,“ doplnil.

V uplynulých dnech Robejšek napsal článek, v němž uvedl, že před více než třiceti lety slavil Západ triumfální vítězství nad komunismem, ale dnes má drtivá většina evropských zemí jen second hand demokracii, skomírající ekonomiku, problematickou společnost, amerikanizovanou kulturu.

Ke svým slovům v Aby bylo jasno vysvětluje, jak se vyspělé demokracie do tohoto stavu dostaly: „Podstatná skutečnost je ta, že celková geopolitická a geoekonomická situace se změnila. Na všechny západní země dotírají dvě skutečnosti – nekonečný růst není nekonečný a konec globalizačního cyklu,“ upozornil Robejšek.