„Pokusili se mě loni v dubnu zabít. Čtyři cizinci sem přijeli a pobývali tu tři týdny,“ řekl v rozhovoru pro stanici Antena 3 Dragnea, který prý zjistil, kdo je najal, ale nemůže je prý jmenovat. „Je to člověk dobře známý ve světě,“ uvedl. Na dotaz, zda se jednalo o známého americko-maďarského finančníka, odpověděl Dragnea způsobem sobě vlastním: „Nemám na mysli Sorose, to on má na mysli mě.“

Šéf sociálních demokratů pak také zdůraznil, že Rumunsko je mafiánským státem. „Pokus o mé zabití je předmětem vyšetřování,“ doplnil Dragnea. Jinak však hovoří rumunské státní zastupitelství, kteréí v reakci uvedlo, že o žádném pokusu o útok na šéfa sociálních demokratů, jenž zároveň předsedá dolní komoře parlamentu, neví a ani ho nevyšetřují.

O pár hodin později své prohlášení Dragnea už mírnil. „Chtěl bych upřesnit, že navzdory špatnému mínění, které o něm mám, nevěřím, že je do toho George Soros zapleten,“ reagoval na vlnu kritiky, která se na jeho hlavu okamžitě snesla. „Buď lže, anebo je na drogách,“ reagoval na jeho slova jeho předchůdce v čele sociální demokracie a bývalý rumunský premiér Victor Pont.

Na Dragneovy výroky se objevila řada vtipů a fotomontáží i na sociálních sítích. O den dříve totiž vinil ze zosnování protivládních demonstrací mezinárodní korporace a banky. Lidové noviny připomněly, že Rumuni vycházejí do ulic od ledna loňského roku, kdy se vláda vedená sociálními demokraty poprvé pokusila prosadit rozsáhlé změny v soudnictví a další sporné reformy. Tedy i ty, kvůli nimž by se „umazal“ nehezkým škraloupem samotný Dragnea. 

Podle opozice se Dragnea jen snaží odpoutat pozornost od nedávného zásahu v Bukurešti. Demonstrace se tam 10. srpna zúčastnilo až sto tisíc lidí. Bezpečnostní složky proti nim nasadily vodní děla a slzný plyn. Sedmdesát lidí museli ošetřit lékaři. Dosud kvůli zásahu padlo 380 trestních oznámení.

Dragnea je předsedou rumunské sociálně demokratické strany, kterou dovedl v minulých volbách k drtivému vítězství se ziskem přes 45 procent. Prezident Klaus Iohannis, který se k moci dostal v roce 2014 na vlně protestů proti korupci, jej ale odmítl jmenovat premiérem. Stal se tedy předsedou parlamentu a do čela vlády usedlo postupně několik jeho stranických kolegů.