Odpůrci Evropské unie jako „světa neúspěchu“, kde se zklamání z polistopadového vývoje mísí s materiálními problémy a nedostatkem vzdělání. Takto vykreslili sociologické skupiny experti z agentury STEM, kteří pro portál veřejnoprávního rozhlasu zpracovávali výzkum o vztahu k Evropské unii.

Protipólem jsou naopak „euronadšenci“, devítiprocentní skupina, která je EU nakloněna až nekriticky a ohledně vývoje unie je optimistická. U těchto nadšenců je vyzdviženo, že jsou o EU naprůměrně informovovaní, skupina má nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných a přehled má i o domácím a světovém dění. Evropské unii by předali co nejvíce pravomocí.

Kalkulačka, kterou v rámci projektu Rozděleni Evropou stvořil web iRozhlas.cz, dává každému možnost otestovat se a zařadit do jedné ze šesti skupin.

Kromě 9 procent nadšenců podporuje politiku EU ještě jedenáct procent ve skupině „příznivci“, kteří mají k EU „stabilní, pozitivní postoj“. A pokud mají výhrady, tak jsou prý roztříštění v tom, co by se mělo změnit. I zde jsou lidé s nadprůměrnými příjmy a dobrým vzděláním, byť jde často teprve o studenty.

Následuje 21 procent „vlažných příznivců“. Ti prý cítí k EU sympatie, ale jsou pasivní a nezajímají se. Jde o lidi z nižších a středních vrstev mezi 30 a 59 lety, dominuje zde vysokoškolské vzdělání.

Klíčovou skupinou, o kterou se hraje při celkovém posuzování postoje české společnosti k EU, jsou podle výzkumníků tzv. „nejistí“, kterých je také 21 procent. „O dění v EU se příliš nezajímají, v životě si přejí hlavně stabilitu a zajištění jistot a bezpečnosti,“ popisují sociologové. Na tyto osoby, převážně starší 45 let a častěji ženy, podle STEM doléhají inflace a zdražování, a to ohrožuje jejich kladný přístup k unii.

Hrozí tedy, že se přesunou do skupiny „odpůrci“, kterých je nyní 24 procent. Ti jsou prý negativně naladěni nejen vůči EU, ale i vůči domácí vládě. Má jít o osoby, které krize posledních let dostala do finančních obtíží.

„Mírně častěji jde o starší ročníky, samy se považují převážně za průměrně či špatně zajištěné. O něco častěji mají základní nebo středoškolské vzdělání bez maturity,“ prezentují výzkumníci.