Za vyloučenou lokalitu autoři analýzy považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy. Taková ghetta jsou v 297 obcích a městech. Analýza uvádí, že za vznik víc než třetiny vyloučených míst v Česku můžou nejčastěji radnice a vlastníci nemovitostí. Tato ghetta vznikla řízeným sestěhováním lidí z jiných čtvrtí či částí obce.

Postup některých samospráv v minulosti kritizovali ochránci lidských práv a experti na sociální začleňování. Varovali, že si obce sestěhováním chudých lidí na jedno místo či jejich hromadným odsouváním na okraj svého území připravují problémy do budoucna. Řada radnic naopak připravuje a podporuje projekty k lepšímu vzdělávání a zaměstnávání. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by mohlo v příštích letech na sociální začleňování z EU přitéct až deset miliard korun.