„Všichni lidé se zdravým rozumem, kteří se zabývají reálnou politikou, chápou, že je naprostý nesmysl odvolávat se na hrozby z Ruska vůči – řekněme – Pobaltí,“ poznamenal Putin v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. „Cožpak se snad chystáme bojovat s NATO? Kolik lidí žije v členských zemích NATO? Asi 600 milionů, že? Ale v Rusku žije 146 milionů lidí,“ prohlásil a dodal, že snad nikoho nenapadlo, že by se pokusil dobýt svět pomocí jaderných zbraní.

Putin chce rozšiřovat ruský vliv, chce toho však dosáhnout mírovou formou. Má podle něj jít o „vliv ekonomický, humanitární, vliv související s rozvojem rovnoprávné spolupráce s našimi sousedy“.

Na otázku ohledně anexe Krymu a vpádu na východ Ukrajiny Putin odpověděl, že by na svých rozhodnutích nic neměnil. Naopak podotkl, že změny v jednání by mohli zkusit jeho partneři.

Uvedl, že to byli Rusové, kteří po rozpadu Sovětského svazu odtajnili svoje odposlechy amerického velvyslanectví v Moskvě, přičemž USA nikdy takový krok neučinily. Byli to také Rusové, kdo přestal jako první létat s bombardéry u hranic USA, zatímco protistrana pokračovala.

Posléze také řekl, že neví, jestli bude opět usilovat o prezidentské křeslo v roce 2018, ví však, jak by měl vypadat budoucí ruský prezident. Měl by být „poměrně mladý, ale vyzrálý“. Na otázky ohledně vládnutí jen dodal, že na to není žádný recept a že mu stačí zajímat se o svůj lid, jeho potřeby a nálady.