Úvodní otázka směřovala právě k Zemanově cestě na jižní Moravu. Jaká témata se tam budou probírat? "Témat je vždy několik. A já bych nabídl hned tři. Jižní Morava, jak víte, je kraj vína. Vyrábí se tam 90 % celkové produkce vína České republiky. A jižní Morava má problémy s pančováním vína a snaží se mu čelit. Druhé téma je sucho," podotkl Zeman s tím, že jižní Morava byla postižena nejvíce z celého Česka. "Je zapotřebí změnit systém ochrany vody v krajině," dodal. Podle něj je ve hře stále kanál Dunaj-Labe-Odra. "Protože vodohospodáři říkají, že tento kanál by mohl přispět k zadržení vody v krajině. Dokonce mi náš velvyslanec v Rakousku říkal, že Rakušané teď, díky suchu, začínají měnit svůj názor," uvedl. Třetím a posledním tématem, které chce na jižní Moravě řešit, je ochrana našich hranic. "Hrozí nebezpečí, že se migrační vlna dříve nebo později přelije z Rakouska k nám. Na povodeň se také připravujete dříve, než přijde," podotkl.

Hlava státu se při své návštěvě setká i s občany hraniční oblasti Jihomoravského kraje. "Vyjádřit svou obavu a navrhovat konkrétní opatření je podle mě daleko rozumnější než strkat hlavu do písku. Jde o to, aby lidé na toto riziko byli připraveni," uvedl, že chce s lidmi hovořit o migrační krizi a o změnách rakouské politiky. "Myslím si, že právě na jižní Moravě proběhlo cvičení, které demonstrovalo spolupráci armády a policie," sdělil.

Následně se také vyjádřil k otázce Schengenu. "Schengen bychom měli zachovat. Na druhé straně jediným řešením, kromě národní obrany, policie a armáda na hranicích, je vytvoření skutečně efektivní ochrany vnější hranice Evropské unie. A tady mám celou řadu konkrétních výhrad. Plně podporuji myšlenku evropské pohraniční stráže. Ale připadá mi komické, pokud tato stráž má mít 1500 příslušníků. Kdyby každá členská země Evropské unie dodala pouhých 500 vojáků, tak jich máte 14 tisíc a s tím se už dá něco dělat. Tisíc pět set vojáků je operetní armáda. A druhá námitka je, že vše trvá hrozně dlouho. Na co má Evropa armádu, na co má Řecko armádu?" podotkl.

Dalším tématem rozhovoru moderátorky Kašparovské s prezidentem Zemanem bylo odebírání dětí českých matek v Norsku sociální službou Barnevern. Prezident si nechal udělat právní analýzy a zároveň se také sešel s poslankyní Jitkou Chalánkovou (TOP 09), která se v celé věci velmi výrazně angažuje. 

"Meritum věci není, že si budeme stěžovat na odebírání dětí. Ale že budeme hledat cesty, jak ty děti dostat zpátky. Jestliže to nejde silou, jde to ještě větší silou," řekl prezident. Dle něj jsou na řadě tři opatření. Prvním z nich je odvolat norského velvyslance na konzultace. Druhým z těch tří je pomoc české vlády, která je dle prezidentových slov nedostatečná. "A třetí věc bude velmi, velmi provokativní. Chyťte se židle. Při tvůrčím vnímání Ústavy jsme zjistili, že prezident může sjednávat mezinárodní smlouvy. A já mám díky návrhu, za který vděčím jedné politické straně, už na stole připravený návrh mezinárodní smlouvy mezi ČR a Norským královstvím. Nicméně, myslím si, že bude dobré ho projednat," řekl. Podle něj by také mělo být připraveno přísnější usnesení obou komor Parlamentu, aby vláda zintenzivnila svůj postup v celé věci. Smlouva by dle něj měla například obsahovat závazek, že děti s českým občanstvím budou vydávány svým rodičům. "Smlouva má zabránit tomu, aby se tato situace neopakovala," uvedl. 

"Ze vší korespondence, kterou mám s Barnevernetem k dispozici, dospívám k názoru, že je státem ve státě. To znamená, že není kontrolovatelný. Když sociální služba u nás v případě kuřimské kauzy odebrala dva týrané chlapce a odevzdala je do Klokánku, všichni to považovali za správné a samozřejmé. Případ paní Michalákové je však zcela jiný. Sprosťárna je, že dva bratři byli rozděleni a každý má jiného pěstouna. Smlouva by toto vše měla ošetřit, měla by zkrátka chránit české občany bez ohledu na jejich věk," řekl.