Na pozvání předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) dorazila do Česka Svjatlana Cichanouská, hlavní představitelka běloruské opozice stojící proti tamnímu diktátorovi Alexandru Lukašenkovi.

„Vážení pánové, vážené dámy, především bych chtěla poděkovat panu Vystrčilovi a senátorům a senátorkám za toto pozvání,“ začala Cichanouská s tím, že je velmi ráda, že může právě v České republice promluvit o Bělorusku, protože už za první republiky Československé se zde dostalo Bělorusům podpory. „Bělorusko si neudrželo svou samostatnost a bylo násilně připojeno k Sovětskému svazu. Demokratická běloruská vláda dál pracovala, mimo jiné i v Československu, které vládu přijalo,“ popsala minulost Cichanouská, kterou Vystrčil už v úterý označil za zvolenou prezidentku Běloruska

„Teď máme velkou šanci uskutečnit náš sen o svobodném Bělorusku,“ zvolala v českém Senátu.

Češi podle Cichanouské dobře vědí, jak se Bělorusové cítí, protože si pamatují vlastní rok 1968 a vědí jaké to je, když naděje na změnu k lepšímu zadusí teror. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko se podle lídryně opozice drží u moci právě s pomocí teroru.

„Takový naše země nezažila od dob stalinismu“ uvedla Cichanouská s tím, že desítky tisíc lidí prošly vězením a tisíce lidé ve vězeních stále jsou.

„Deset měsíců se režim snaží vést válku proti vlastnímu lidu. Bělorusové hořce vtipkují, že kdyby Kafka žil v naší době, přestal by psát, protože nic absurdnějšího než běloruské soudy se vymyslet nedá. Může se stát, že vás zadrží za barvu kalhot, za barvu nehtů, za vyjádřenou solidaritu,“ zdůraznila Cichanouská.

Toto bezpráví má v Bělorusku řadu obětí a lídryně běloruské opozice si na tyto oběti vzpomněla před pomníkem Jana Palacha, který chtěl v roce 1969 probudit Čechoslováky z okupační letargie.

Na půdě Senátu Cichanouská zdůraznila, že běloruská otázka se stala otázkou mezinárodní. Tento rozměr jí dal sám diktátor Alexander Lukašenko, který přinutil přistát civilní letadlo v Bělorusku, z tohoto letadla nechal vyvléct opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl zadržen, podle Cichanouské mučen a po mučení se ve státní televizi přiznal, že páchal činy namířené proti Lukašenkovu režimu.

„Toto chování má pojmenování. Je to terorismu,“ zdůraznila Cichanouská.

Mezinárodní společenství by tomuto teroristickému počínání nemělo přihlížet.

„Proto vyzývám Českou republiku, aby zaujala jasný postoj a aby zahájila vyšetřování v rámci mezinárodní jurisdikce. Vyzývám, aby se vyšetřovaly zločiny Lukašenkova režimu z roku 2020. ... Vyzývám Českou republiku, aby zvýšila podporu běloruské občanské společnosti. Je nesmírně důležité podpořit aktivisty i nezávislé novináře,“ volala v Senátu.

Vedle toho je podle ní třeba podpořit i lidi, kteří se v zahraničí angažují v prosazování demokracie v Bělorusku. „Vyzývám Českou republiku a EU, aby přijaly čtvrtý balík sankcí a jednaly o pátém balíku,“ žádala Cichanouská.

Volala také potom, aby Česko i EU přestaly obchodovat se zločinným režimem Alexandra Lukašenka a přestaly podporovat firmy navázané na Lukašenkův režim.

Vzpomněla i podporu, kterou Bělorusům toužícím po svobodě vyslovil exprezident Václav Havel.

„Během schůzky s vdovou po Václavu Havlovi jsem měla možnost Dagmar Havlové poděkovat za podporu a připomenout, že poslední dopis, který Václav Havel napsal, patřil Bělorusům,“ zaznělo od hlavní představitelky běloruské opozice v zahraničí.  

Poté znovu poděkovala všem Čechům za to, že od dvacátých let minulého století, tedy už sto let, pomáhají těm Bělorusům, kteří touží po svobodě. V této souvislosti připomněla i jméno nedávno zesnulého filosofa Jana Sokola. Na Fakultě humanitních studií, kterou spolu se svými kolegy založil a vedl, studovalo několik Bělorusů.

„Je symbolické, že v běloruštině slovo Praha znamená prahnutí po svobodě, po spravedlnosti, “ poznamenala.

Ti největší běloruští zločinci musí být popohnání k odpovědnosti.

„Nesmíme umožnit diktátorům, aby psali dějiny, protože budoucnost a dějiny patří nám - lidem s opravdovým prahnutím, opravdovou touhou po svobodě,“ zvolala na závěr svého projevu.