Tento týden apeloval na Čínu, aby se zdržela násilí, předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nestraník), otevřený dopis čínskému velvyslanci zaslaly i odbory.

Velvyslanectví uvedlo, že jednotliví politici a některé instituce v poslední době „vyjádřily chybné názory, a dokonce vydaly otevřené dopisy“ k otázce Hongkongu. Považuje je za vměšování do vnitřních záležitostí Číny. „Jsme rozhodně proti takovému chování. Současný stav v Hongkongu se vyvinul v extrémní násilí. Činy radikálních demonstrantů již dlouho nejsou otázkou svobody projevu a shromažďování,“ stojí v prohlášení.

Demonstrace podle ambasády také otevřeně zpochybnily princip „jedna země, dva systémy“. „Tím vážně poškodily zájmy Hongkongu a taktéž zájmy zahraničních subjektů sídlících v Hongkongu. Násilné incidenty, ke kterým v Hongkongu dochází, nesou známky toho, že cizí síly v pozadí manipulují, plánují, a dokonce organizují jejich implementaci,“ uvedlo velvyslanectví.

Čínská vláda nikdy nedovolí vnějším silám, aby zasahovaly do záležitostí Hongkongu, napsalo velvyslanectví. Za nejdůležitější označilo zastavení násilí a obnovení pořádku. „Naléháme na příslušné strany, aby přestaly ospravedlňovat násilné trestné činy tím, že usilují o lidská práva a svobodu a přestaly zasahovat do vnitřních záležitostí Číny pod maskou svobody a lidských práv,“ píše ambasáda.

Senátor Pavel Fischer v pátek v otevřeném dopisu velvyslanci v Praze Čang Ťien-minovi apeloval na Čínu, aby se v Hongkongu zdržela násilí a hledala smír. Možné nasazení armády proti demonstrantům srovnal s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pak vyzvala k ukončení represí proti demonstrantům či k upuštění od nátlaku na úřady a firmy, aby propouštěly své zaměstnance, kteří se do protestů zapojí.

Hongkong, někdejší britská kolonie a nyní čínské území pod zvláštní správou, zažívá už více než dva měsíce velké demonstrace. Začaly jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, časem ale přerostly v požadavek větší demokratičnosti politického systému a odchodu správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Demonstranti se obávají toho, že zvláštní práva, která má Hongkong garantovaná do roku 2047, bude komunistická Čína dál omezovat.