V roce 2019 bylo 70. výročí založení čínsko-českých diplomatických vztahů. V průběhu přátelských výměn za posledních 70 let mezi Čínou a Českou republikou vždy hrála důležitou roli spolupráce v oblasti ekonomické a obchodní. Vzájemná prospěšnost a win-win situace byly hlavními tématy této bilaterální spolupráce.

V posledních letech se obě strany chopily historických příležitostí k hospodářské globalizaci. Každá ze zemí uplatnila své porovnatelné výhody a země se aktivně vypracovaly k energetické spolupráci v oblasti obchodu, díky čemuž se rychle staly navzájem důležitými partnery. Čína se tak stala v současné době druhým největším obchodním partnerem České republiky. Je také jejím největším obchodním partnerem mezi partnery mimo Evropskou unii. Česká republika je zároveň druhým největším obchodním partnerem Číny v rámci střední a východní Evropy. Podle statistik uváděných Statistickým úřadem Evropské unie dosáhl dovoz a vývoz zboží z České republiky do Číny za posledních 20 let rychlého růstu, přičemž export rostl výrazně rychleji než import. Ve srovnání se situací v roce 1999 se český vývoz do Číny v roce 2018 zvýšil 42,3krát a dovoz z Číny se zvýšil 26,6krát. Průměrná roční míra růstu byla 21,9 % a 19,1 %.

Nelze však popřít, že má Česká republika v posledních letech velký deficit v obchodu s Čínou. Podle statistik Eurostatu (Statistického úřadu Evropské unie) činil v roce 2018 objem čínsko-českého bilaterálního obchodu 18 miliard amerických dolarů. Česká republika měla přitom schodek 13 miliard amerických dolarů. Tento schodek mezi Českou republikou a Čínou je výsledkem tržních procesů a je ovlivněn mnoha faktory. Jedním z nejzákladnějších důvodů je rozdílná dělba práce obou stran v globálním průmyslovém řetězci a také rozdíly v přírodním bohatství a rozdíl v postavení obou zemí. Jedním z ukázkových příkladů obchodních bilancí je obchodní bilance mezi Čínou, Českou republikou a Německem. V roce 2018 mělo Německo schodek v rozpočtu vůči České republice 12,2 miliardy amerických dolarů, přičemž Česká republika zaznamenala schodek vůči Číně 13 miliard dolarů. Zároveň schodek Číny vůči Německu dosáhl 25 miliard dolarů, a tím se vytvořil schodkový kruh mezi třemi zeměmi. Z tohoto kruhu je jasné, v jakých pozicích se země v rámci dělby práce v průmyslovém řetězci nacházely, ale už je těžké říci, která země z toho vyšla zkrátka a která z toho vytěžila.