Personálním zvratům na ministerstvech, které mohou ohrozit stabilitu úřadů a kvalifikovanost rozhodnutí v jednotlivých resortech, patří úvod pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. „Jak jsme se o Velikonocích – opravdu vhodné časově ukotvení – dozvěděli mimo jiné ze Seznam Zpráv, koalice se shodla na plánu, jak z úřadů dostat Babišovy lidi. Představitelé pěti vládních stran se prý již dohodli na změně pravidel pro státní úřady tak, aby mohla snáze vyměňovat úředníky a dovést si na ministerstva svoje lidi. Chce toho dosáhnout novelou služebního zákona č. 234/2014 Sb. Jeho první změnou bude zrušení takzvaných odborných náměstků,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Je třeba připomenout, že ty v současnosti nemůže nový ministr snadno vyměnit za své lidi, protože jejich vyhazovu brání právě služební zákon. „Na rozdíl od náměstků politických, kteří ale mohou být na každém resortu maximálně dva. Koalice se shodla na tom, že zůstanou jen náměstci bez přívlastku, které si bude ministr moci měnit podle libosti a jejich počet si určí sám. Současní odborní náměstci se pak přejmenují na ‚vrchní ředitele‘ a dál zůstanou pod služebním zákonem. Pětikoalice podle Seznam Zpráv plánuje změny ve služebním zákonu už od svého nástupu. Na ministerstva si totiž členové vlády mohli přivést jen malý tým svých lidí a musí dál spolupracovat s úředníky, které dosadily předchozí vlády,“ vysvětluje mediální analytik.

Zákon, který pětikoalici nevoní, její strany odhlasovaly

Na této zprávě našel zajímavé nejméně čtyři věci. „Jednak odstraněním ‚odborných‘ náměstků a jejich přesunutím o jedno rozhodovací patro níže vznikne pouze prostor k navýšení počtu náměstků ‚neodborných‘, resp. ‚politických‘ a jejich počet si budou určovat sami ministři. To je úžasná příležitost odměnit hezkými trafikami všechny kamarády pánů ministrů a dalších stranických potentátů. Za druhé: tím, že si noví členové vlády budou přivádět zástupy lidí s rozhodovacími pravomocemi, logicky dojde k postupnému vytěsňování – třeba jen z ‚důvodů nadbytečnosti‘ – lidí, kteří pracují v resortu dlouhodobě, mají své zkušenosti a nemusí se svou práci učit tak jako ti nově příchozí, čímž se zabíjí drahocenný čas,“ podotýká Petr Žantovský.

Za třetí ho zaujala podivuhodná skutečnost při pohledu na hlasovací sjetinu, která přijala zákon o státní službě č. 234/2014 Sb., přičemž dokonce došlo i k prolomení předchozího prezidentského veta. „Pro zákon totiž onoho 24. října 2014 hlasovaly nejen dvě tehdejší dominantní koaliční strany ANO a ČSSD, ale i strany jiné, které dnes proti tomu zákonu tak brojí. Abychom byli konkrétní: ČSSD hlasovala pro 41 hlasy, dalších 9 se zdrželo, nebylo přihlášeno nebo se omluvilo. Zdržel se jediný poslanec, Milan Urban. Klub ANO byl podobně jednotný: 39 pro, 8 nepřihlášeno či omluveno. Nezdržel se nikdo. Nejmenší koaliční KDU-ČSL vykázala 12 pro a 2 nehlasující. V žádné z tehdejších koaličních stran nenajdeme jediný hlas proti,“ připomíná mediální odborník.

Diletantismus nevadí, hlavně když tam budou „naši“ lidé

Za ještě zajímavější však pokládá čísla u tehdejších opozičních stran. „Klub TOP 09: 19 pro, 7 nepřihlášeno či omluveno. Klub ODS pro 12, nehlasovali 4. Opět nikdo proti! A tak jediní, kdo pro zákon kolektivně nehlasovali, byli komunisté, kteří s výjimkou Stanislava Grospiče, jenž byl proti, se hlasování zdrželi, a členové tehdejšího Úsvitu, předchůdce dnešní SPD. Tam bylo 11 přítomných proti a tři byli omluveni. A zde je ten čtvrtý a velmi pádný důvod k podivení. Proč tato fakta nečteme v našem ‚svobodném‘, ‚nezávislém‘ a ‚nestranném‘ tisku a v dalších médiích? Inu, protože se nehodí do propagandistického krámu dnešní vládní hlasovací mašinérie,“ konstatuje Petr Žantovský.