Koaliční vláda sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených se snaží omezit příliv migrantů do Německa. Podle serveru Politico se jen v plné nahotě ukazuje, jak se tonoucí stébla chytá a migrační krizi v Německu popisuje jako „nekonečnou“.

„Nechci používat velká slova,“ řekl Scholz novinářům, „ale myslím, že je to historický okamžik,“ glosoval chystané změny v azylové politice Německé spolkové republiky. Citoval ho server Politico, který obratem přidal poznámku, že snaha Scholze změnit pravidla azylové politiky mohou být začátkem jeho politického pádu. „Může se dobře ukázat, že má pravdu, už jen proto, že existuje velká šance, že historie označí jeho neúspěch v dosažení významnějších reforem za začátek jeho politického konce,“ uvedl doslova server.

V roce 2023 čelí Německo největšímu přílivu migrantů od roku 2015, kdy Angela Merkelová otevírala dveře uprchlíkům ze Sýrie, ale i z Afghánistánu a jiných zemí a hlásila do světa „my to zvládneme“. Dnes jsou mezi uprchlíky a migranty i Ukrajinci, ale po sérii protiizraelských demonstrací dělají německému kancléři starosti spíše stoupenci víry v Alláha čili islámu.

Podle serveru Politico je však problém v tom, že nová pravidla azylové politiky, o kterých se jedná, obsahují věci slibované v posledních letech mnohokrát, především slib o urychlení azylových řízení a deportacích neúspěšných žadatelů o azyl. To je něco, co se nejen v Německu dlouhodobě nedaří. Scholz mimo jiné žádá, aby se ostatní země EU podělily o uprchlíky toužící po životě v Německu. Stejně jako jeho předchůdkyně Angela Merkelová tak fakticky volal po přerozdělování migrantů. V úterý Scholz prohlásil, že evropská „solidarita“ při sdílení břemene přijímání uprchlíků je jediným schůdným řešením problému.

„Radikálnější návrhy, jako je zavedení roční azylové kvóty nebo přesun vyřizování a hodnocení uprchlíků do zemí mimo EU, jsou obvykle zamítnuty kvůli právním obavám, byrokraticky odsunuty na vedlejší kolej nebo obojí,“ uvedl server s tím, že levicová koalice se moc nehrne do toho, aby o osudu migrantů bylo rozhodnuto ještě před branami EU, protože prosazovat takovou věc je politicky nepříjemné. Už proto, že africké státy mnohdy odmítají přijímat své občany zpět. Např. pod záminkou, že není jisté, zda jde zrovna o jejich krajany, když u sebe nemají platný pas.

„Výsledkem je, že Německo a EU jsou přistiženy v trapném tanci, ve kterém Berlín předstírá tvrdé požadavky na evropské partnery a Brusel předstírá, že naslouchá,“ rozvedl myšlenku server Politico.

Výsledkem je, že mnohá větší i menší německá města centrální vládě v Berlíně hlásí, že už příval migrantů nezvládají. Jen za rok 2023 dorazilo do Německa na 250 tisíc žadatelů o azyl, a to ještě ani není konec roku, takže lze očekávat, že počet zájemců bude vyšší.