Američané i Němci s definitivní platností potvrdili, že v omezené míře umožnili Kyjevu využít západní zbraně jako reakci na ruské kroky u rusko-ukrajinské hranice. I tak tu ale existují jistá omezení. „Není jasné, zda Spojené státy dovolí Ukrajině zaútočit na ruské síly, které se shromažďují za hranicí, ale dosud nezaútočily na ukrajinské území,“ napsal washingtonský Institut pro studium války (ISW).
Mluvčí německé spolkové vlády Steffen Hebestreit 31. května prohlásil, že Ukrajina má podle mezinárodního práva „právo bránit se“ proti ruským útokům a že Ukrajina může „pro tento účel použít zbraně dodané Německem“. Ale už neupřesnil, zda Kyjev dostali povolení použít německé zbraně jen proti silám, které se shromažďují u Charkovské oblasti.
Některé státy NATO, včetně Nizozemí, dávají Kyjevu už dopředu volnější prostor. Nizozemský ministr zahraničí Hanke Bruins-Slot uvedl, že Nizozemsko se nebrání tomu, aby Kyjev použil letouny F-16 proti vojenským cílům na ruském území k sebeobraně.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) údajně provedla úspěšný dronový útok proti ruskému radarovému systému dlouhého dosahu „Nebo-IED“ poblíž okupovaného Armjansku na Krymu. Radarový systém prý může mít hodnotu až 100 milionů dolarů. Měl získávat informace až o 380 km dlouhém úseku fronty. Vedle toho podle ISW ukrajinské síly provedly i další útoky na Krymu a omezily např. přepravu zásob z pevninského Ruska na Krym prostřednictvím úderu na několik lodí.
Mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož funkční období dle některých názorů již skončilo, ve Švédsku podepsal další dohody o obranné spolupráci mezi Ukrajinou a Švédskem, Ukrajinou a Islandem a Ukrajinou a Norskem. Institut uvedl, že dohoda mezi Ukrajinou a Islandem stanoví, že Island poskytne v letech 2024 až 2028 ročně nejméně 30 milionů dolarů na financování a nákup obranných materiálů a na pomoc rozvoji ukrajinského obranného průmyslu. Ukrajinsko-norská dohoda stanoví, že Norsko poskytne v letech 2023 až 2027 pomoc v hodnotě 75 miliard korun (asi 162 miliard korun českých), včetně nejméně 13,5 miliard korun (asi 29 miliard českých korun) v roce 2024.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.