Američané i Němci s definitivní platností potvrdili, že v omezené míře umožnili Kyjevu využít západní zbraně jako reakci na ruské kroky u rusko-ukrajinské hranice. I tak tu ale existují jistá omezení. „Není jasné, zda Spojené státy dovolí Ukrajině zaútočit na ruské síly, které se shromažďují za hranicí, ale dosud nezaútočily na ukrajinské území,“ napsal washingtonský Institut pro studium války (ISW).
Mluvčí německé spolkové vlády Steffen Hebestreit 31. května prohlásil, že Ukrajina má podle mezinárodního práva „právo bránit se“ proti ruským útokům a že Ukrajina může „pro tento účel použít zbraně dodané Německem“. Ale už neupřesnil, zda Kyjev dostali povolení použít německé zbraně jen proti silám, které se shromažďují u Charkovské oblasti.
Některé státy NATO, včetně Nizozemí, dávají Kyjevu už dopředu volnější prostor. Nizozemský ministr zahraničí Hanke Bruins-Slot uvedl, že Nizozemsko se nebrání tomu, aby Kyjev použil letouny F-16 proti vojenským cílům na ruském území k sebeobraně.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) údajně provedla úspěšný dronový útok proti ruskému radarovému systému dlouhého dosahu „Nebo-IED“ poblíž okupovaného Armjansku na Krymu. Radarový systém prý může mít hodnotu až 100 milionů dolarů. Měl získávat informace až o 380 km dlouhém úseku fronty. Vedle toho podle ISW ukrajinské síly provedly i další útoky na Krymu a omezily např. přepravu zásob z pevninského Ruska na Krym prostřednictvím úderu na několik lodí.
Mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož funkční období dle některých názorů již skončilo, ve Švédsku podepsal další dohody o obranné spolupráci mezi Ukrajinou a Švédskem, Ukrajinou a Islandem a Ukrajinou a Norskem. Institut uvedl, že dohoda mezi Ukrajinou a Islandem stanoví, že Island poskytne v letech 2024 až 2028 ročně nejméně 30 milionů dolarů na financování a nákup obranných materiálů a na pomoc rozvoji ukrajinského obranného průmyslu. Ukrajinsko-norská dohoda stanoví, že Norsko poskytne v letech 2023 až 2027 pomoc v hodnotě 75 miliard korun (asi 162 miliard korun českých), včetně nejméně 13,5 miliard korun (asi 29 miliard českých korun) v roce 2024.
Německo a Polsko oznámily další velké balíčky vojenské pomoci pro Ukrajinu. Německý ministr obrany Boris Pistorius 30. května oznámil balíček v hodnotě 500 milionů eur, v přepočtu asi 12,3 miliardy korun, který zahrnuje systém protivzdušné obrany Patriot, „velký počet“ raket protivzdušné obrany IRIS-T SLM a menší počet IRIS kratšího doletu. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski 31. května oznámil, že Polsko připravuje balíček vojenské pomoci pro vládu v Kyjevě v hodnotě čtyř miliard eur, v přepočtu asi 99 miliard korun českých.
Rusko se podle ISW ve stejné době snaží upevnit svůj vliv v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Kvůli domnělé hrozbě ze strany Západu. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov má za to, že se Západ snaží získat přímý přístup do Střední Asie a že členské státy CSTO by tomu měly společnými silami bránit a koordinovat svou politiku. ¨
„Bělousov varoval, že Západ rozpoutal informační válku a sankce proti členům CSTO, aby podkopal organizaci, a vyzval členy CSTO, aby koordinovali svou zahraniční politiku s cílem vytvořit jednotnou frontu. Bělousov sdělil, že Rusko je konkrétně znepokojeno údajnými plány USA a NATO zapojit Arménii, která je nominálním členem CSTO, do sféry zájmů Západu. Arménie se fakticky přestala účastnit CSTO poté, co Rusko nedokázalo zabránit tomu, aby Arménie ztratila Náhorní Karabach, a Arménie zůstává členem CSTO pouze formálně,“ napsal washingtonský institut s tím, že Moskva nechce, aby po vzoru Arménie jednaly i další státy CSTO a Kreml by tak fakticky ztratil vliv v této oblasti.
Navzdory snaze ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dali čínští komunisté jasně najevo, že se nezúčastní plánovaného mírového summitu ve Švýcarsku. Zelenskyj se přitom usilovně snažil dostat k jednacím stolu ve Švýcarsku jak čínského zástupce, tak zástupce USA.
„Čínská lidová republika (ČLR) 31. května oznámila, že se nepřipojí k mírovému summitu o Ukrajině v červnu 2024. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí ČLR Mao Ning 31. května uvedl, že ČLR se nezúčastní nadcházejícího ukrajinského mírového summitu ve Švýcarsku, protože setkání ‚zdaleka nesplňuje požadavky a očekávání Číny‘,“ napsal ISW.
A zdá se, že Zelenskyj neuspěje ani ve Washingtonu. Existuje totiž reálná možnost, že americký prezident USA Joe Biden se raději plně zapojí do předvolební kampaně u sebe doma, než že by cestoval do Švýcarska.
Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges hledá odpověď na otázku – „co když Rusko zvítězí?“ V podcastu serveru Kyiv Post svůj názor na tuto možnost vyjádřil jasně. „Ó, můj bože,“ prohlásil. Jedním dechem dodal, že v zájmu USA a jejich partnerů je vítězství Ukrajiny, protože „bychom byli naprosto pošetilí věřit, že Rusko je jakýmkoli způsobem spolehlivým partnerem pro vyjednávání“.
Pokud by ruské síly na Ukrajině přece jen vyhrály, pak by prý vpochodovaly do Moldavska a Hodges míní, že i do dalších zemí, čemuž by odmítli přihlížet Poláci a v Evropě by se pravděpodobně rozhořel ještě větší válečný konflikt, než jaký vidíme dnes. Nemluvě o tom, že by Rusové Ukrajince nahnali do své armády a využili je jako potravu pro děla. A do Německa, do Polska a do dalších zemí by dorazilo mnohem více ukrajinských uprchlíků než dosud.
„Pro Evropu by to byla hrozná situace. NATO by se dostalo do konfliktu s Ruskem. Ale tomu všemu se lze vyhnout,“ zdůraznil Hodges. Podle jeho názoru se tomuto scénáři vyhneme, pokud Moskva na Ukrajině neuspěje. V současné chvíli se podle jeho názoru dostaly ruské síly a síly ukrajinských obránců do patové situace.
„Ale varoval bych před lidmi, kterým říkám doomers, kteří jsou tak pesimističtí, že předpovídají pád Ukrajiny. Ukrajina je ve válce více než deset let a více než dva roky, téměř dva a půl roku od začátku rozsáhlé invaze, a přesto Rusko stále kontroluje méně než dvacet procent území Ukrajiny,“ upozornil Hodges s tím, že na půl milionu okupačních vojáků bylo zabito či zraněno, vyřazeno z boje a nejméně třetina flotily původně působící v Černém moři už obývá mořské dno. „A tak si myslím, že je trochu předčasné říkat, že by Ukrajina mohla letos válku prohrát,“ domnívá se Hodges.
Server Ukrajinská pravda upozornil, že Ukrajinci dokázali v noci na 1. června sestřelit téměř padesát dronů Šahíd a 35 z 53 odpálených ruských raket. 4 rakety Iskander prý vyletěly z Krymu a 10 střel Kalibr z Černého moře.
Podle Hodgese je porážka Ruska v zájmu bezpečnosti Západu. „Zaprvé, Spojené státy a naši spojenci si musí dát za svůj strategický cíl vítězství Ukrajiny. Nikoli z charitativních důvodů, ale protože je v našem zájmu, aby bylo Rusko poraženo. A pokud to uděláme, tak všechna ta směšná omezení na dodávky zbraní a materiálu skončí,“ poznamenal Hodges.
Upozornil však také, že Ukrajinci musí sáhnout k další mobilizaci. Je to sice politicky citlivé rozhodnutí, ale z jeho pohledu je naprosto nezbytné. Pokud se tak stane, Rusko podle Hodgese nebude mít dost sil, aby Ukrajinu vyřídilo. „Myslím, že je jasné, že Rusko nemá schopnost vyřadit Ukrajinu z války. Jediné, co mohou udělat, je pokračovat v rozbíjení těch ukrajinských obránců, pokračovat ve vraždění nevinných ukrajinských civilistů a doufat, že Západ přestane Ukrajinu podporovat. To je jejich jediná naděje,“ vyjádřil svůj názor bývalý velitel amerických sil v Evropě.
A že se domnívá, že Rusové nesáhnou k použití jaderných zbraní. „Jsou si totiž vědomi toho, že by to vyvolalo tvrdou reakci Západu. A vedle toho by to velmi ztížilo pozici Číny, která by už nemusela podporovat Rusko tak, jak ho podporuje nyní. A Rusové tohle dobře vědí,“ neboť podle Hodgese jednají racionálně. Nejednají v souladu se západními hodnotami, ale ze svého pohledu jednají racionálně a proto jaderné zbraně, podle Hodgese, nepoužijí.
„Spojené státy by neodpověděly jadernou zbraní, ale místo toho máme spoustu jiných schopností, které by mohly být ještě destruktivnější pro ruské síly uvnitř okupované Ukrajiny, nebo možná nějaké jiné ruské aktivum, jako jsou síly dole v Sýrii, něco takového,“ popsal americké možnosti Hodges. Západ má podle jeho názoru dost prostředků, aby pomohl Ukrajině vyhrát. Včetně toho, že může zastavit tankery s ruskou ropou putující po světě.
V tuto chvíli je prý Hodges poněkud frustrovaný. „Protože jsme se ani nepokusili udělat všechny věci, které jsme mohli udělat, abychom izolovali Rusko, snížili jeho schopnost generovat peníze a přijímat drony a munici a díly z Íránu, Severní Koreje a Číny,“ poznamenal.
„Porážka Ruska na Ukrajině,“ kterou Hodges definoval jako „návrat ukrajinských hranic do podoby z roku 1991, tedy i včetně Krymu, teoreticky může znamenat, že přímo v Rusku bude Putin sesazen“, ale ani toho bychom se podle Hodgese neměli bát a měli bychom dopomoci Ukrajině k vítězství.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.