Třináct let starý příběh ovládnutí Mostecké uhelné společnosti, jehož někteří aktéři míří ke švýcarskému soudu, popisuje v rozhovoru pro server Česká pozice tehdejší předseda Fondu národního majetku Roman Češka. Někdejší politik vládní Občanské demokratické aliance byl jednou z hlavních postav dramatické bitvy, během níž stát přišel o majoritu v MUS.

Tehdy jeden zdroj upozornil vedení FNM na skupování akcií MUS, což se prověřováním informace také potvrdilo. „Zrovna vládl úřednický kabinet Josefa Tošovského a v této vládě byli klíčovými osobami Ivan Pilip, ministr financí, a Karel Kühnl, ministr průmyslu a obchodu. Oba si vše nechali vysvětlit a po krátkém váhání podpořili stanovisko FNM a souhlasili se svoláním valné hromady s návrhem na odvolání managementu MUS," uvádí Roman Češka.

• SLEDUJEME kauzu: Mostecká uhelná

Představenstvo MUS pozdržením termínu porušilo zákon

Fond národního majetku svolal valnou hromadu Mostecké uhelné už v lednu 1998, ta se přesto uskutečnila až koncem dubna. „Představenstvo MUS tehdy porušilo zákon, protože na svolání mimořádné valné hromady mělo 40 dnů od doručení žádosti akcionáře, ale svolání trvalo déle. Hráli o čas, protože v této době zřejmě ještě probíhal odkup akcií a teprve získávali kritické množství," popisuje okolnosti tehdejší šéf FNM.

Stát původně držel 46 procent akcií, dalších pět procent obce, čímž měla být zajištěna majorita státu. Další akcie byly zařazeny do kuponové privatizace. „Ministři a prezídium FNM, které jsem také informoval, nám vyšli vstříc a schválili nestandardní řešení: pokud najdeme akcionáře, od kterých bychom mohli koupit akcie tak, abychom získali majoritu, mohli jsme to udělat. To se nám ale nepovedlo," přiznává Roman Češka.

V Komerční bance byla akcie MUS už jen zaparkovány

Klíčové valné hromadě MUS 25. dubna 1998 předložil FNM své stanovisko, v němž popsal, co se ve firmě a kolem ní odehrává, a mínil prosadit vlastnická práva státu proti managementu, který se pokoušel důlní společnost ovládnout. To se nepodařilo, protože už před valnou hromadou byl stát všude druhý. Týkalo se to i Komerční banky, přesněji řečeno její dcery IKS KB, která byla po FNM druhým největším akcionářem MUS.

Stát měl v Komerční bance stále rozhodující vliv, přesto Češka neuspěl, když se pokoušel přes místopředsedu představenstva KB Petra Budinského získat pro stát akcie. Obrátil se proto na generálního ředitele banky Richarda Salzmanna. „Ten si nejprve nechal zjistit situaci, po nějaké době mi volal, že nám nemůže vyjít vstříc, protože akcie jsou v KB pouze zaparkovány a banka musí hlasovat podle dispozic skutečného vlastníka. Bránil se mi potvrdit, kdo je skutečným vlastníkem, ale nakonec mi potvrdil, že se jedná o Newton," vzpomíná bývalý šéf FNM.

Obce si už zaháčkovala společnost Newton i díky Hojdarovi

Na tuto společnost narazil FNM už v době, kdy oslovil všechny akcionáře, kteří měli minimálně jedno procento akcií MUS podle výpisu ze Střediska cenných papírů. „Nabízeli jsme odkoupení akcií a žádali jsme je o podporu na valné hromadě. Všichni mi potvrdili, že sice jsou formálními vlastníky akcií MUS, ale nakupovali je za peníze jiného investora, musí je prodat jemu a na valné hromadě se musí řídit pokyny tohoto investora. Ti sdílnější mi ústně potvrdili, že tím, kdo celou akci financoval, byla společnost Newton Financial Management Group," poznamenává Češka.

Jím vedený Fond národního majetku neuspěl ani při jednání v případě pěti procent akcií MUS, které držely města a obce. „Pamatuji si hlavně Most, který měl nejvíce akcií a kde jsem se obracel na místostarostu za ODA Bořka Valvodu. Ten mi potvrdil, že prodej už je vylobbovaný a nezvratný. Podobné informace jsme dostali i od dalších obcí. Zároveň se mi potvrdilo, že za MUS prodej vyjednával jakýsi Josef Hojdar, poslanec za ČSSD," podotýká bývalý politik ODA.

Po odchodu z funkce ho Miloš Zeman strašil akcí Čisté ruce

Tehdy už ani jeden z oslovených akcionářů nebyl svobodný prodat či hlasovat, všichni již byli vázáni smlouvou s Newton Financial Management Group. Spoluzakladatelem a předsedou představenstva této firmy byl tehdejší ředitel strategického rozvoje MUS Antonín Koláček. A manažeři dolů zdrželi svolání valné hromady do doby, kdy už měli majoritu v MUS zajištěnou. Nepodařilo se tak zabránit vývoji, který vedl k ovládnutí strategického podniku soukromým subjektem bez souhlasu státu.

Roman Češka podal na jaře 1998 rezignaci na místo předsedy FNM. A když už později nebyl ve funkci, neměl chuť a ani nástroje k tomu, aby případ nějak dále prošetřoval či mediálně živil. „V této době se naopak v médiích objevovaly výroky předsedy vlády Miloše Zemana, že Roman Češka půjde v rámci akce Čisté ruce do tepláků. Byl jsem bez politického i odborného zázemí a musel jsem se soustředit na osobní život a nalezení živobytí," vysvětluje bývalý šéf fondu, proč se o kauzu přestal starat.

Vládní sociálnědemokratičtí politici stáli pevně na straně MUS

„To poslední, co bych tehdy chtěl, bylo bojovat proti všem za něco, o co nikdo nestál. Mám na mysli vládní sociálnědemokratické politiky stojící od počátku pevně na straně MUS, firmy s miliardovými obraty, a proti mně s nekonečnými ekonomickými, vlivovými a mediálními možnostmi, včetně nečinné policie a justice," dodává Roman Češka.

Ten si je jist, že kdyby nebylo Švýcarů, celá věc zůstane u ledu na věky věků. „Přitom česká policie a příslušné úřady měly stejné možnosti dostat se k informacím, jenom neměly stejnou motivaci. Na české straně totiž od nástupu sociální demokracie k moci v roce 1998 neexistuje prakticky nikdo, kdo by měl upřímný zájem se v tom hrabat," upozorňuje bývalý člen ODA.

Nynější politické garnituře rozviřování kauzy nic přinést nemůže

Chápe to pro období, kdy fungovala vláda na základě opoziční smlouvy, tedy dohodou ČSSD a ODS. „Ty ostatní by možná motivaci mít mohly, ale pro ně je to politický pravěk a nevidí v tom vlastní prospěch. Takže to také nemají zájem hrát. A české úřady vesměs nekonaly nic, takže se nemají čím chlubit. Rozviřování kauzy jim nic přinést nemůže, jenom ostudu při porovnávání s prací Švýcarů," uzavírá Roman Češka svou zpověď pro server Česká pozice.

K věci:

• Šéf protikorupční policie: Mosteckou uhelnou vyřeším. I Grossův byt 
• Za Mosteckou uhelnou může i Benešová, tvrdí Nečas. ČSSD se brání 
• Klasnová: Mostecká uhelná je dítětem dnešního předsedy ČSSD 

Foto: Hans Štembera