Hana Lipovská má za to, že dnes je svět v situaci, kdy je pro banky výhodnější půjčovat státům než soukromým subjektům, protože v časech krize - a to i v časech koronavirové krize - stát vypadá jako solidnější klient. Jenže podle Lipovské to má háček.

Jednoho dne půjčí banky státům tolik, že se samy dostanou do problémů a žádají pak o pomoc stát, aby nezkrachovaly. V konečném důsledku tak lidé ze svých daní pomohou bankám místo toho, aby banky v časech krize pomohly podnikatelům.

Ale jak z toho ven?

„Musíme se snažit vyhnout konspiraci. Musím přiznat, že nevím jednoznačně správnou odpověď. Kdybych ji věděla, tak jsem buď na ministerstvu financí, nebo na dně Orlické přehrady, což je pravděpodobnější,“ poznamenala v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti.

V obecné rovině však konstatovala, že politici jen neradi přiznávají chybu. Lipovská je přesvědčená, že zavedení společné evropské měny euro bylo chybou, ale s tímto projektem tolik lidí spojilo svou kariéru, že to nikdy nepřiznají, neboť by zničili sami sebe.

„Takže je zde tento strach, který je hnán snahou zakrýt problémy, které se dlouho budovaly. Do velké míry peníze budou schovány možná v tom, o čem dnes víme – ve falešných nereálných cílech. Všimněte si, co vše se produkovalo, jaké služby se před koronavirovou krizí spotřebovávaly. Mnohdy to byly nesmírně efemérní věci. Bylo to krásně vidět na Valentýna. Toho jsme letos ještě zažili v normálním stavu nikoliv v koronavirovém, kdy se najednou prodávaly věci, u nichž už opravdu nebylo možné vidět význam. Společnost byla přesycena normálnem. Bonboniéra, nebo drahá láhev, už najednou nebyly ničím natolik vzácným, abychom to nešponovali dál. Už jsme se dostali do situace, kdy jsme byli v uvozovkách ochotni kupovat černé perly jenom proto, že nebyly bílé, a platit za ně desetinásobně. Najednou jako by se stalo důležitější, co bylo na cenovce, než to, na čem byla cenovka nalepena. A to všechno v situaci, kdy naopak velká část společnosti si nemohla dovolit řadu věcí. A není nic socialistického na tom říct, že docházelo k tomuto rozevírání nůžek, a je potřeba hledat důvod, proč se to stalo, a kde tyto nerovnováhy vznikaly,“ upozornila Lipovská.

Dnes má za to, že za tyto nerovnováhy mohou lidé, kteří z pojmů kapitalismus a trh udělali sprostá slova.

„Dnes bych mohla říct, že sprosté slovo z toho udělal kapitál, raději říkám velkokapitál, nikoliv Marxův Kapitál, nikoliv Pikettyho Kapitál. Ti k tomu napomohli. Trh máte založen na tom, že vyhraje ten nejlepší. Neustále spolu soutěží myšlenky, schopnosti, výrobní faktory. Trh je chaos, neustálá činnost. Jestliže biblický bůh Židů, Izraelitů, nemá jméno, je Jahve, ten, který je neustále aktivní, tak trh také není něco, čeho byste se dotkli, co bychom mohli popsat rovnicí. Trh je neustálá činnost, neustálý chaos. Trh není nikdy stabilní,“ vysvětlovala.