Politolog a rektor pražské Metropolitní univerzity se ve svém komentáři pro Echo24 zamýšlí nad tím, proč se Česká republika dostala během epidemie do tak zoufalé situace. Důvodů je podle něj hned několik. „Elitářský a bulvární populismus, založený na nepřetržitém apokalyptickém zpravodajství, zabránil svobodné výměně názorů. Znemožnil vyváženou debatu o řešení pandemie.“ Píše politolog s tím, že tento populismus v podstatě vyřadil ze společenské debaty odborníky, kteří odmítli „nasednout na vlnu strachu“.

Přední čeští epidemiologové a lékaři jako profesor Beran, docent Balík nebo doktorka Zelená tak podle Klímy nemohli dostatečně prezentovat své umírněnější postoje. „Pokud by vedle 41 radikálně naladěných členů iniciativy Sníh, usilujících o vyhubení koronaviru, dostaly přiměřený prostor k vyjádření tisíce jiných osobností, a to nejen z iniciativy Zdravé fórum, mohlo být mnohé jinak: déle otevřené školy, nenošení respirátorů venku a neočkování už jednou nakažených – viz v Izraeli.“

V české společnosti došlo podle Klímy k celkem třem zásadním, fatálním omylům. Prvním z nich je, že veřejné zdraví lze upřednostnit dlouhodobě před ekonomikou, ale i kulturou, školstvím, sportem a demokracií. Dále zde podle Klímy převládá pocit, že lze od sebe oddělit duševní a tělesné zdraví, a poslední fatální chybou současného vládnoucího epidemiologického establishmentu je domněnka, že strachem a jeho šířením lze potlačit pandemii.