Česko dál sužuje koronavirová epidemie. Čísla nově nakažených sice pozvolna klesají, ale většina epidemiologů se shodne na tom, že vyhráno ještě nemáme. Koronavirus donutí zaplatit cenu nejvyšší především starší občany. Netrpí tím ale jen sami senioři, ale také jejich rodiny, které mnohdy nemají příležitost rozloučit se se svými umírající, protože personál nemocnic často nechce porušit zákaz návštěv.

„Já jsem se celé úterý snažila dostat do nemocnice, bohužel se mi to nepodařilo a v noci na středu babička zemřela. Chtěli jsme se s babičkou jenom rozloučit. To bylo to poslední, co jí můžeme dát,“ prozradila paní Kateřina v pořadu 168 hodin moderátorky Nory Fridrichové. „Asi největší byla ta bezmocnost. Ta bezmocnost z toho, že se tam nemůžete dostat, ačkoli voláte a ten personál je milý a všichni jsou ochotní, ale nikdo vás tam nepustí,“ dodala paní Kateřina.

Ministerstvo zdravotnictví přitom ve svých nařízeních pamatovalo na případy umírajících lidí a v zákazu návštěv v nemocnicích povolila výjimku. Ta se týká právě návštěv umírajících lidí.

„Každý umírající člověk má právo na to, aby ho blízcí navštívili v nemocnici a aby se s ním mohli rozloučit,“ prohlásila před kamerami České televize zástupkyně ombudsmana Stanislava Křečka Monika Šimůnková.

Vedoucí Linky seniorů Centra Elpida psycholožka Kateřina Bohatá v reportáži pro veřejnoprávní televizi zdůraznila, že pro umírajícího i pro rodinu je v posledních okamžicích života vzájemný kontakt hodně důležitý. „Jak pro toho člověka samotného, protože nemusí kráčet vstříc smrti sám, tak pro jeho blízké, kteří potřebují vědět, že smrt pro blízkého byla dobrá, že byla klidná. Potřebují mít jistotu, že člověk, který odešel, věděl, že byl milovaný,“ poznamenala Kateřina Bohatá.

Domovy pro seniory vláda nedokázala před koronavirem dostatečně ochránit a řada seniorů se teď obává, že zemře dřív, než se k nim dostanou jejich milovaní.  

Server deníku Blesk připomíná, že když někdo zemře, mnoha truchlícím pozůstalým není umožněno, aby se se svým milovaným či milovanou rozloučili na pohřbu. Počet povolených účastníků na posledním rozloučení je totiž omezen, takže početné rodiny nebo přátelé zemřelého často přijdou zkrátka. Řada lidí navíc odpíská poslední rozloučení úplně a jen si přijdou pro urnu s popelem.

A když někdo o poslední rozloučení i tak stojí, narazí na problém, pokud jeho milovaný zemřel s koronavirem. Takového zemřelého dají zdravotníci do pytle, tento pytel zajistí a pak už ho nikdo nesmí otevřít, takže poslední rozločení neprobíhá dostatečně důstojně, protože zemřelého už nelze vystavit v rakvi.