Společný rozhovor Soukupa s Hostomským samozřejmě nemohl být o ničem jiném než o koronaviru. „Koronavirus je virus, který se šíří, mutuje, jsou nové varianty, ale u části populace, které nakazí, je ten průběh velice nebezpečný, těžké případy včetně úmrtí. U většiny ovšem ne,“ shrnul Hostomský. 

Hovořil i o tom, jaká varianta boje proti koronaviru je správná. „Nejlepší ochrana, dlouhodobá a důkladnější je nemocí projít. Ono je to ovšem, kdybychom to doporučovali, je to takzvaná ruská ruleta, ve většině případů vám to vyjde, ale někoho to může skolit. Když má tu smůlu, je starší a tak dále. Takže to očkování je vlastně taková elegantní forma, jak umožnit to první. To znamená: necháme se očkovat, protože když to náhodou dostaneme, tak ta nemoc, průběh té nemoci, je daleko mírnější, ale přesto, i když je mírnější, vám umožní, vytvoří to takzvanou přirozenou imunitu. Ta vakcinace vám umožní udělat určitý typ imunity,“ zmínil Hostomský a zdůrazňoval, že se s virem musíme naučit žít. 

„Očkování zabrání nejtěžším případům. Vy se tomu viru budete exponovat, ale jste pojištěn tím, že už jste dvakrát vakcinován, to znamená, že když ten virus dostanete a jste v té rizikové kategorii, obézní a tak dále, s cukrovkou druhého typu, projdete tou nemocí, ale nepůjdete na jipku a neumřete,“ vysvětloval dále Hostomský.

Politici jsou pak podle něj posedlí tím, že ideální stav je omezit kontakty mezi lidmi. „Já si myslím, že to je pomýlená strategie, protože ten virus tady je,“ podotkl však Hostomský k uzávěrám. Podle něj se tak jen prodlužuje agónie. „Ten virus neodejde. Ten virus si neřekne: oni udělali lockdown, tak já jdu někam jinam,“ poznamenal Hostomský.

„Nepřipadá mi férové, abychom dětem zakazovali chodit do školy právě proto, aby nenakazily babičku, která prostě se nenechá očkovat. To není správné. U očkování je již dnes jasné, že dočasně to pomůže. Není to dlouhodobé, máme tu třetí dávku, která rizikovým kategoriím pomůže. Kdybychom takovouto epidemii zažili před sto lety nebo před padesáti lety, co by se stalo. Nestalo by se nic moc. Lidé většinou umírali kolem šedesátky. A takových těch starých lidí, kterým bylo nad 65 let, bylo velice výjimečně. Takováto riziková kategorie by tak neexistovala, lidé neměli diabetes II. typu, protože jídla bylo málo, nebyli obézní. Takže lidé by si tím samozřejmě prošli, pár lidí by zemřelo, ale my bychom si na ten virus zvykli, jako jsme si zvykli na spoustu jiných virů,“ poznamenal Hostomský.

Vakcíny jsou podle něj dočasným řešením. „Budou třeba intranasální, že si to stříknete do nosu, to znamená, že vás to ochrání, i ty horní cesty dýchací,“ uvedl. A pohovořil i o vývoji pilulek, které by měly zabraňovat replikaci viru. 

Závěrem se pak Hostomský vyjádřil k nové variantě viru omikron. „V zájmu toho viru není vybít lidskou populaci. To je pro něj prohra, protože on se potřebuje množit. Na to, aby se množil, potřebuje zdravé lidi, aby ho prostě produkovali a šířili dál. To znamená, že dlouhodobým cílem každého viru je šířit se co nejlépe, ale škodit co nejméně. A teď se ukazuje, máme těch zpráv málo – ale šíří se to účinněji, což je dobrá zpráva, protože to vytěsní tu deltu, kterou máme teď. A dokonce jsou zprávy z Jižní Afriky, kdy jedna z lékařek řekla, že ty příznaky jsou trochu jiné než u těch virů, ale velmi lehké, takže já to beru jako pozitivum,“ poznamenal Hostomský.